Vsadíme na data. Úřad práce upraví pomoc nezaměstnaným

Počet dlouhodobě nezaměstnaných roste, na celkovém počtu evidovaných uchazečů o práci nyní mají podíl přesahující 31 procent. Čím to je?

Jde o podíl na celkové nezaměstnanosti. Skokově vzrostl počet lidí, které se nám podařilo na trhu práce umístit. Za květen jich bylo 24 tisíc, loni v květnu to bylo jen 15 tisíc. Takže se výrazně zlepšujeme v tom, kolika lidem se podaří najít práci.

Logicky je to snazší u těch, kteří jsou nezaměstnaní kratší dobu. Tím pádem se naopak zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných. To je zhruba hlavní důvod.

Přesto se jedná o více než 86 tisíc lidí. Proč jsou tak dlouho bez zaměstnání?

Příčiny jsou různé. Nejčastěji se to týká toho, že mají kvalifikaci, o kterou už na trhu práce není zájem. Trvá tak delší dobu, než se rekvalifikují nebo získají praxi v jiném oboru.

A potom je potřeba si uvědomit, že se u těchto lidí problémy kumulují. Není to jen kvalifikace nebo praxe, to umíme zasanovat. Ale také mívají potíže s bydlením, s předlužením, bývají tam občas i závislosti nebo psychické poruchy. A to je běh na delší trať.

Pro zaměstnavatele často bývá červeným praporkem sama dlouhodobá nezaměstnanost. Co s tím?

Například kolegové v Děčíně spolupracují s městskou firmou, která dlouhodobě nezaměstnané bez nedávné pracovní zkušenosti zaměstná v technických službách, aby si opět osvojili pracovní návyky nebo aby zvládli nějaké parciální neúspěchy a neutekli kvůli nim z práce.

O tyto lidi pak mají zájem i tamní výrobní firmy, protože vědí, že už si něco odpracovali.

Nezaměstnanost mírně klesla a je stále nízká, ale ne všude. Problémy jsou třeba v Mostě, Chomutově či Karviné, kde na jedno volné místo připadá deset lidí bez práce. Jak chcete na Úřadě práce tyto regiony „rozpohybovat“?

I v těchto regionech je zájem o specifická řemesla a je tam málo lidí s kvalifikací v oblasti informačních technologií. Nejvíce tak může pomoci rekvalifikace, prostě to, že toho daného člověka naučíte něco nového, o co je v daném regionu zájem.

A jaká je v současnosti struktura rekvalifikací?

Vedle tradičních rekvalifikací v oblasti řemesel máme nově i digitální rekvalifikace. V přední pětici z hlediska zájmu je obecná gramotnost práce s počítačem, programování webových stránek, účetní programy, to, jak si zjednodušit práci s využitím umělé inteligence, a datové analýzy.

To je něco, co pomáhá každému. Využívají to i lidé, kteří práci mají, ale chtějí si vylepšit svou pozici na trhu. Na digitální kurzy a rekvalifikace se přihlásilo už 23 tisíc lidí.

Chystáte v oblasti rekvalifikací do budoucna ještě nějaké výraznější změny?

Nyní se chystáme propojit data, která máme. Z nich pak uvidíme, které aktivity úřadu a které rekvalifikace vedou k tomu, že si lidé najdou dobře placenou práci nebo že se jim zvýší příjmy u současného zaměstnavatele. Podle toho pak rekvalifikace zacílíme.

Chcete zacílit Úřad práce tak, aby lidem nehledal práci, ale aby jim hledal dobře placenou práci? Jak tedy na to?

Jedna věc je, že na toto poradenství budeme mít do budoucna díky digitalizaci dávek, která nyní probíhá, větší kapacity. Druhá věc je, že to budeme dělat chytřeji, protože budeme mít změřeno, co nejvíc funguje.

A třetí věc, ta trochu souvisí s tím, na co jste se ptal na začátku: chystáme s jednou univerzitou prediktivní model, který bude předvídat, jestli si klient najde snadno dobře placenou práci, nebo ne. Budeme hodnotit jeho rizikovost, abychom věděli, kteří klienti ji naleznou hned, kterým bude třeba pomoct jen trochu a na které se musíme zaměřit důkladněji.

A už něco podobného někde funguje?

Třeba ve Španělsku. Bavil jsem se s tamními kolegy a výrazně jim to zaměření na klienty, kteří mají riziko problematického uplatnění na trhu práce, zvedlo efektivitu. V tom, myslím si, budeme chytřejší a budeme lépe zaměřovat pozornost na rizikovější nezaměstnané.

Analýzu budete cílit na každého člověka individuálně, nebo komplexně na celý segment uchazečů o práci?

Individuálně. Je to tak, že budeme už na začátku, když k nám ten dotyčný člověk přijde, vědět na základě toho nástroje a toho, co nám o sobě sdělí, jaké je riziko, že si dobrou práci nenajde do devíti měsíců. Podle toho s ním pak budeme pracovat.

A co bude patřit mezi rizikové faktory?

To nám právě řeknou ta data. Bude to prediktivní nástroj, který se bude učit na historických datech. Vytvoří matematický model, jenž spočítá, jaké faktory až doposud vedly k tomu, že si lidé těžko hledali dobrou práci.

Když podobnou analýzu dělali na Slovensku, patřilo mezi ně vzdělání, digitální dovednosti, předchozí pracovní zkušenost, ale třeba i region. A my si na základě toho s dotyčným člověkem sedneme, řekneme mu, co mu brání najít si zaměstnání a na co se musíme zaměřit. Ať už je to rekvalifikace, kurz digitálních dovedností, odborná praxe, nebo třeba možnost za dobrou prací dojíždět.