Volný obchod s perspektivní Indií má čím dál více zemí. Jen EU stále nic

Sdružení EFTA, které sdružuje kvartet zemí: Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island, minulý týden oznámilo, že v Indii v nadcházejících 15 letech investuje 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Výměnou za to Indie zruší většinu dovozních cel na průmyslové zboží ze skupiny těchto zemí.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky získala EFTA touto dohodou snadný přístup k obrovské, a hlavně rychle rostoucí indické ekonomice.

„Pro podniky v zemích EFTA se otevře obrovský trh, kam bude snadnější dodávat zboží a služby, což se pozitivně odrazí na životní úrovni obyvatel a na růstu tamní ekonomiky. Vedle toho, že je indický trh obrovský, je důležité zmínit tamní střední a vyšší vrstvu obyvatel, která v posledních letech bohatne. Má proto zájem i o luxusní zboží ze Švýcarska a dalších zemí EFTA,“ řekl Peterka Novinkám.

Pro Indii to naopak znamená strategický krok. Díky dohodě naváže užší spolupráci s Evropou, tedy jedním z nejbohatších regionů na světě, a dále posílí svou pozici na globálním poli. Blízko je navíc dohoda také s Velkou Británií, která by se mohla uzavřít ještě letos. Mimo to Indie už v posledních dvou letech podepsala obchodní dohody s Austrálií a se Spojenými arabskými emiráty.

O uvolnění pravidel vzájemného obchodu s Indií už řadu let vyjednává také Evropská unie. Jednání však byla dlouho na bodu mrazu a teprve před třemi lety došlo k jejich oživení. Loňské vyjádření k této věci z úst náměstkyně španělského ministra obchodu Xiany Mendezové vyznělo poněkud vágně.

„Ze strany členských států je (o uzavření dohody) enormní zájem, ale pouze v případě, že bude existovat přístup na opravdový trh,“ citovala Mendezovou loni na podzim agentura Reuters.

Podle Reuters chce EU mít lepší přístup na indické trhy pro své automobily, alkoholické nápoje a zemědělsko-potravinářské produkty, jako například sýry. Naproti tomu Indie chce více těžit ze služeb a ráda by svým odborníkům usnadnila vízový přístup do Unie.

Server deníku The Indian Express začátkem března napsal, že EU vedla s Indií už sedmé kolo rozhovorů od restartu jednání v květnu 2021. Před tím byla devítiletá odmlka. Obě strany se ale nemohou shodnout na necelních překážkách, upozornil deník.

„Ohledně tempa těchto rozhovorů si můžeme udělat obrázek, když vidíme, že EFTA se s Indií už dohodla a Velká Británie se zřejmě dohodne ještě letos. Umím si představit, že se zástupci EU budou odvolávat na neshody ve standardech kvality, ochraně životního prostředí, zemědělské dotační politiky, duševního vlastnictví a v dalších oblastech,“ řekl Peterka.

„EU z tohoto pohledu působí jako protekcionistický celek, který pod vlivem řady zájmových skupin ‚brání‘ domácí trh před zahraniční konkurencí. Vždyť jen celní sazebník EU má v současnosti téměř 1100 stran a 14 tisíc různých položek. Z posledního vývoje lze soudit, že volný obchod v globálním měřítku není prioritou EU. Ta naopak v posledních letech řeší, jak ochránit evropské podniky, které dodržují přísné zelené standardy, před zahraniční konkurencí,“ míní dále ekonom.

Jedním z nástrojů, jak se EU bude snažit ochránit evropské podniky, budou právě nové bariéry obchodu, myslí si Peterka. „Jestli něco v dalších dekádách povede k úpadku evropské ekonomiky, budou to právě bariéry volného obchodu,“ dodal s tím, že volný obchod pomáhá v ekonomice snižovat ceny i náklady a zároveň zvyšovat efektivitu, což nakonec vede k růstu nejen ekonomiky, ale i zaměstnanosti a mezd či k technologickému pokroku.

Podobně kritický vůči EU ohledně jejího jednání s Indií je také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vzhledem k významu indického trhu, a především jeho perspektivě, je EU stále pozadu za ostatními konkurenty. Nemluvě o tom, že první jednání začala už v roce 2007. Přitom, jak uvádí sama komise, EU byla v roce 2021 třetím největším obchodním partnerem Indie,“ poznamenal pro Novinky.

Podle Dufka je tak pro firmy působící v EU z byznysového hlediska lepší variantou než vyčkávat na dohodu, využít prostředků ze zemí, které už dohodu s Indií mají. „Z toho mohou právě těžit země EFTA, které si na rozdíl od EU pospíšily,“ podotkl.

Peterka poukázal ještě na jednu věc, a sice Schengenský prostor, který podle něj v posledních dekádách přinesl nesporné přínosy v uvolnění obchodu uvnitř Unie. „Je nepochopitelné, že se o podobné rozšíření volného obchodu více nesnažíme i za hranicemi EU,“ uzavřel.