Volání po revizi Green Dealu sílí, Brusel ji zatím odmítá

Stupňují se totiž obavy, že Green Deal, respektive četné požadavky uvalené na firmy unijními předpisy, mohou podlomit evropskou konkurenceschopnost. „Iniciativy prezidenta Donalda Trumpa na revizi zelené agendy jen potvrzují potřebu revizí Green Dealu. Pokud se nechceme smířit s tím, že nám svět ujíždí, musíme začít jednat a rozhodovat pragmaticky,“ řekl Novinkám prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Pro další hospodářský růst Evropy a tím i proexportní růst české ekonomiky je podle něj klíčová reálnost stanovených cílů. „V tomto ohledu je úprava jednotlivých pilířů Zelené dohody naprosto nezbytná a neměla by se odkládat,“ uvedl.

Komora podle Zajíčka přes české europoslance navrhuje upravit nedostatečné zohlednění dopadů na konkurenceschopnost evropských firem na světovém trhu a uvést cíle Green Dealu do souladu s průmyslovou strategií.

„Pro naplnění klimatických cílů požadujeme maximální využití veřejných investic a zapojení soukromého kapitálu tím, že EU bude motivovat banky a privátní kapitál k investicím do „čistých“ projektů. Celou řadou podnětů pak navrhujeme upravit politiku v oblasti osobní i nákladní automobilové dopravy, ale také v energetice,“ řekl Zajíček s tím, že Evropa by měla přistoupit k „rychlým a odvážným“ rozhodnutím.

Například podle analýzy Svazu chemického průmyslu, na kterou upozornil Český rozhlas Plus, by toto odvětví bylo schopné dosáhnout požadované uhlíkové neutrality v roce 2050 pouze za předpokladu, že by se veškerá výroba elektrifikovala z obnovitelných a bezemisních zdrojů. To by ovšem znamenalo nejméně pětinásobné množství potřebné elektřiny oproti současnosti.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje se Evropa vedle omezení regulace musí soustředit na realistické klimatické cíle, které budou zohledňovat různé podmínky v jednotlivých členských státech a reálnou dostupnost dekarbonizačních technologií. Ne všechna odvětví lze dekarbonizovat tak rychle, jak požaduje současná evropská legislativa.

„Je super, že je odvaha v členských zemích, abychom začali revidovat některé dílčí cíle, které jsou na stole. Není cílem nikoho, aby byznys zaplatil vysoké pokuty a chyběly mu na inovace,“ dodal s odkazem na dění v automobilovém průmyslu.

Česká republika spolu s Itálií na konci loňska vyzvala EU k urychlení hodnocení realističnosti cíle zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Chtějí také, aby Unie zmírnila pokuty, které se mají od letošního roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů.

V pátek ČR navrhla Evropské komisi zmírnění požadavků na snížení emisí pro nově vyráběná auta. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by neměly vykazovat plnění emisních limitů každý rok, ale v pětiletém období.

K revizi Green Dealu vyzvalo Evropskou komisi letos také Polsko. Potřebná je i podle českých ekonomů. „Domnívám se, že situace je skutečně velmi vážná. Pokud se nepřijmou výrazné revize některých zelených cílů, očekávám, že z EU postupně zmizí poslední zbytky energeticky náročných výrob, například ocelářství, chemie, těžké strojírenství. Výsledkem pak může být, že budeme ještě více závislí na dovozu strategických surovin a komodit, než jsme už dnes,“ řekl Novinkám bývalý premiér a guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Předpokládá, že k určitým korekcím v evropské zelené politice nejspíš dojde. „Bude se to ale dít pomalu a postupně a nic velkého bych od toho neočekával. Zdá se mi, že ve většině evropských zemí zatím žádný zásadní mentální obrat v tomto směru nenastal. Proto nalezení společných evropských řešení bude mimořádně složité,“ konstatoval.

Komise by podle Rusnoka měla hledat kompromisní řešení, která by uspokojila současně úsilí i nadále sledovat ambiciózní zelené cíle a zároveň přinesla jistou úlevu zejména pro evropský průmysl.

To, že by v důsledku změny americké administrativy a její politiky došlo v dohledné budoucnosti k zásadnější revizi Green Dealu, neočekává ani hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Změnit přístup nepřiměly EU ani drahé energie, které handicapují evropské firmy v mezinárodním obchodě, takže se tak nejspíš nestane ani nyní. Reakcí Unie spíš bude rozšíření dotací, na které si bude muset nejspíš půjčovat,“ odhadl.

Zelené cíle přitom nemusejí být podle Dufka automaticky v rozporu s posilováním konkurenceschopnosti, pokud jsou založeny na reálných možnostech, a především propracovaných studiích proveditelnosti. K jejich realizaci je ovšem třeba mít technologie, suroviny, dostupné energie, peníze a v neposlední řadě i širokou podporu obyvatel a firem, dodal.

„Je nejvyšší čas pokusit se sladit Green Deal a prosperitu, protože bez ní bude strádat nejenom ekonomika, ale i společnost jako taková. A samozřejmě je férové říct, co to všechno má stát. Jestli je toho management EU schopen, si vůbec jistý nejsem,“ prohlásil Dufek.

Poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP09/ELS) pro Novinky uvedl, že cesta k vyšší konkurenceschopnosti a výkonnosti evropské ekonomiky se teď hledá spíše v podpoře transformace k udržitelnosti, nižším emisím, novým technologiím či menší spotřebě energie než v příslibu rozsáhlých změn, které by zkomplikovaly rozhodování firem o investicích.

„Jakkoliv může diskuse o doladění některých cílů, politik či pravidel dávat smysl, souhlasím s tím, že je třeba udržet nastoupený kurz – nejen kvůli zajištění našeho podílu na ochraně planety, ale také kvůli obnově naší konkurenceschopnosti,“ podpořil Niedermayer stanovisko von der Leyenové z konce ledna.

Na něj pak Novinky odkázala i Ana Crespo Parrondo z tiskového oddělení Evropské komise.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil zdůraznil, že ani případná revize Green Dealu neznamená, že by Evropané měli začít bezohledně ničit své životní prostředí. „Nicméně asi by bylo na místě uznat, že v období od sepsání evropské environmentální politiky do dneška se svět výrazně proměnil, hlavně pak vlivem války na Ukrajině a znovuzvolení Donalda Trumpa. Evropská ekonomika nyní jednoduše není v pozici, kdy by si mohla dovolit takovou míru altruistického sebeomezování, jakou si před lety představovala,“ řekl.

Ani on ale významnou racionalizaci klimatických cílů ze strany EK neočekává. „Z Bruselu taková iniciativa určitě nevzejde, jelikož tamní establishment si za uplynulé roky z ochrany klimatu vytvořil vlastní „raison d'être“, tedy smysl existence. Impulz by musel přijít od samotných občanů. Ti ovšem v nedávných evropských volbách de facto rozhodli o pokračování ve stávajícím kurzu,“ míní.

I kdyby se tedy teoreticky celý zbytek světa rozhodl ve znečišťování pokračovat a osud klimatu by tedy byl nezvratný, podle Hradila by Evropa ve svém předem prohraném boji přesto pokračovala. „Tento postoj bychom si mohli dovolit v případě, kdy by náš příklad byl tak silný, že by bylo možné předpokládat, že jím strhneme i ostatní. Zároveň by bylo ideální, kdybychom měli tak výkonnou ekonomiku, že i její oslabení regulací by nám umožňovalo zůstat supervelmocí. Ani jedno z toho ovšem nesplňujeme,“ dodal ekonom.