Článek
„Vyhlášku týkající se měřičů tepla jsme předali do mezirezortního připomínkového řízení. Termín pro připomínky je do 10. září, ještě se tedy může měnit,“ řekl Novinkám Matys. Poté bude vyhláška postoupena k projednání na Legislativní radu vlády.
Měřiče má už nyní v Česku většina domácností, ale zdaleka ne všechny. Ceny měřidel se pohybují od několika set korun do tisíce a například v rozpočtu bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ) tak při jednorázovém nákupu jde o významnou položku. Některá SVJ proto koupi vodoměrů odkládají, zvlášť pokud jim roční spotřeba neroste či klesla.
Měřiče tepla a teplé vody požaduje směrnice EU o energetické účinnosti z roku 2012, jejímž cílem je zvýšit úspory energie do roku 2020 o 20 procent. Členským státům dal Brusel na konci roku 2012 rok a půl času na její uvedení do praxe.
Dobrá zpráva pro výrobce vodoměrů
Česko už v roce 2012 přijalo novelu zákona o hospodaření energií, který povinnost instalovat měřiče ukládá. Dosud ale chyběl prováděcí předpis, který by upřesnil, o jaké měřiče se přesně jedná.
Povinné měřiče jsou dobrou zprávou pro výrobce a dovozce vodoměrů.
„Podle našich odhadů je zatím měřiči nevybaveno 20 procent panelových a bytových domů s centrálním vytápěním,“ řekl Novinkám Daniel Nový, obchodní ředitel společnosti ista Česká republika.
Firmy doufají, že vyhláška stanoví za povinné rádiové vodoměry a měřiče tepla, které je možné kontrolovat na dálku a hůře se jimi manipuluje. Jejich cena je také o něco vyšší.
„Výše uvedený návrh vyhlášky požaduje pouze standardní vodoměry na teplou vodu,“ říká mluvčí MPO Matys. Další podrobnosti ale zatím uvádět nechtěl právě proto, že se vyhláška ještě po připomínkách ostatních rezortů může měnit.
