Článek
To se však nelíbí výrobcům balených vod. Ti argumentují tím, že v potrubí se může voda kontaminovat olovem či hormony.
„Zatím nebyly zjištěny žádné výsledky, které by zavdaly příčinu ke spekulacím o výskytu zbytků hormonů a léčiv v povrchové vodě, ze které se vyrábí voda pitná,“ potvrdil Petr Kubala, ředitel sekce státního podniku Povodí Vltavy, který provádí monitoring jakosti vody.
Pokud jde o riziko zbytků hormonů a léčiv v pitné vodě, v současnosti není právními předpisy stanovená povinnost sledovat tyto látky u žádné skupiny vod, ať již balené, nebo z vodovodu.
Pokud jde o riziko zbytků hormonů a léčiv v pitné vodě, v současnosti není právními předpisy stanovená povinnost sledovat tyto látky u žádné skupiny vod, ať již balené, nebo z vodovodu. Světová zdravotnická organizace by mohla zavedení povinného sledování této skupiny látek iniciovat, zatím se tak ale nestalo, protože nebyla vyhodnocena přítomnost těchto látek v pitné vodě jako riziko ovlivňující zdraví spotřebitele.
Může se ve vodě vyskytovat olovo?
Olovo se v například Praze jako materiál pro vnitřní vodovod používalo před více než dvaceti lety. Dnes jsou tyto trubky, pokud už nebyly vyměněny, většinou zaneseny vápennými usazeninami a voda do styku s olovem nepřichází. Množství olova ve vodě je hluboko pod hygienickým limitem. Obdobná situace je i v ostatních regionech ČR.
Voda z kohoutku se testuje na pstruzích
Podle předsedy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Františka Baráka většina provozovatelů vodovodů využívá i tzv. biologickou indikaci toxicity vody. Testuje ji pomocí pstruha duhového v období od plůdku do jednoho roku života, kdy je nejcitlivější na přítomnost cizorodých látek.
Balená voda pochází většinou z podzemních zdrojů, a nebývá proto dále upravována. Její kvalita však může být ovlivněna nevhodným skladováním, vystavením vysokým teplotám v obchodech a podobně.
Které požadavky jsou přísnější?
Povrchová voda může být kontaminovaná, např. v souvislosti s havárií či povodní. V takových případech je ale pravděpodobnost kontaminace podzemní vody, která se čerpá pro účely balené vody, zcela srovnatelná.
František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu potvrzuje, že na balenou pitnou vodu jsou požadavky stejné jako na tu z kohoutku. V některých ukazatelích, jako je obsah dusičnanů a dalších organických látek, jsou limity pro kojeneckou, pramenitou nebo přírodní minerální vodu přísnější. Na druhé straně jsou však pro balené přírodní minerální a pramenité vody méně přísné požadavky mikrobiologické.
„Ve vodě z vodovodu se sleduje více než sto parametrů, některé dokonce nad rámec vyhláškou stanovených povinných ukazatelů,“ ujišťuje Radka Hušková, technická ředitelka Pražských vodovodů a kanalizací.
V Praze provedou laboratoře ročně na 80 000 analýz u 9000 vzorků vody, odebraných na kohoutcích u spotřebitelů. Na webových stránkách vodárenských společností je zveřejněn podrobný rozbor pitné vody, každý měsíc se tu objevují aktuální výsledky rozborů. Spotřebitel tak má k dispozici úplný rozbor pitné vody z vodovodu.
„Zdrojem pitné vody, kterou dodávají vodárenské společnosti, jsou téměř z poloviny zdroje podzemní a dále povrchová voda. Ta se v naprosté většině případů odebírá z vodárenských nádrží nebo z horních toků řek, které nejsou znečištěné odpadními vodami. Okolo těchto jasně určených zdrojů jsou vyhlášena ochranná pásma, v nichž se uplatňují přísná pravidla,“ dodal Barák.
Na otázku, jak je to s kvalitou pitné vody v ČR, odpověděl Barák jednoznačně: „Špičková úroveň našeho vodárenství a dostatečné zdroje vody na území naší republiky jsou základními předpoklady k tomu, aby pitná voda z kohoutku, kterou v ČR dodáváme pro téměř deset miliónů obyvatel, byla kvalitní a kdykoliv k dispozici.