Vnitro chce zrušit přes šest tisíc zákonů a vyhlášek

„Není možné, abychom ve 21. století měli právní řád zaplevelený tisíci nesmyslnými a nefunkčními zákony. Orientace v platné legislativě musí být pro občany i úřady jasná a jednoduchá. Proto navrhujeme takové zákony a vyhlášky zrušit,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Resort dospěl k tomuto rozhodnutí na základě analýzy, která ve více než 42 tisících platných právních předpisech označila téměř sedm tisíc zákonů, vyhlášek a nařízení vlády jako nefunkčních, nepoužívaných a bez právního účinku. Stále však jsou formálně platné a jejich existence podle vnitra komplikuje občanům i úřadům orientaci v právním řádu.

„Mezi rušenými právními předpisy je například zákon, který ruší celibát učitelek z roku 1919, zákon o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku z roku 1947 nebo zákon o opatřeních proti ne­oprávněnému přechodu státních hranic,“ uvedla mluvčí ministerstva Klára Dlubalová.

K dalšímu navrhovanému zrušení patří také třeba zákon o povinném očkování proti neštovicím z roku 1919 nebo vyhláška České národní banky o ukončení platnosti mincí československé měny ze začátku 90. let. Poslední zákony, které vnitro považuje za nedůležité, sahají až k roku 2018. Podle ústavního právníka Jana Kysely je návrh užitečný, ke zjednodušení právního řádu však tolik nepřispěje.

„V tomto ohledu se mi nezdá, že by to vedlo k přehlednosti právního řádu. Neublíží mu to, ale ani nepomůže. Praktičtější důvod spočívá v tom, že se už řadu let připravuje digitalizace sbírky zákonů a legislativního procesu,“ řekl Kysela. Právě spuštění online sbírky zákonů, tzv. eSbírky, se neustále odsouvá. Ministerstvo vnitra ji připravuje už skoro patnáct let. Nynější termín jejího spuštění se odhaduje nejdříve k roku 2024. Ve stejném roce by mohl být platný i aktuální návrh na zrušení vyhaslých zákonů.

„Do toho, aby sbírka mohla být použitelná jako autorizovaný soubor všech platných předpisů, musíte platné předpisy převést. Když si zjednodušíte práci a přes šest tisíc jich zrušíte, tak se vám elektronizovaný korpus zúží,“ dodal.

Některé vyhaslé normy se soudní praxe dotýkaly už jen u kuriózních nebo vleklých případů, právníci se s nimi téměř nesetkávají.

„Mohli bychom najít kauzy, které se budou týkat spletitých majetkových vztahů, kdy můžete dojít k tomu, že budete mít evidenci v majetkových knihách, co tomu předcházelo, a může vás to dovést až někam do 19. století,“ popsal Kysela.

Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že český právní řád je složitý a nepřehledný. Nezjednodušuje ho například délka nebo srozumitelnost právních konstrukcí. Tento problém potvrdil i Kysela.

„Je potřeba si ujasnit, co chcete regulovat. Rovina složitosti je daná nejen povahou věci, ale také jazyka. Jestli když píšete předpisy, se vám daří být přesný a srozumitelný. Zdá se mi, že se to v současnosti daří jen výjimečně,“ sdělil.

Vyčistit právní řád navrhoval z obdobných důvodů jako Rakušan už předchozí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před třemi lety. Seznam tehdy čítal zhruba osm set položek. Ke zrušení předpisů však nikdy nedošlo.