Vlček: Chci dotáhnout investice do výroby čipů

Váš předchůdce Jozef Síkela musel reagovat na prudký růst cen energií po ruské invazi na Ukrajinu, můžete domácnosti ujistit, že teď už ceny dramaticky neporostou?

V energetice jsou podle mě důležité dva faktory, které musejí být v rovnováze. Prvním je stabilita a to se v minulosti hrozně moc podcenilo. Kvůli tomu mělo Rusko možnost nás energeticky vydírat a používat ropu a plyn jako válečnou zbraň v situaci, kdy jsme neměli téměř žádnou alternativu. Na tom jsme tři roky intenzivně pracovali. Nesmí to jít ale proti faktoru druhému a to je otázka cen energií, které výrazně ovlivňují peněženky občanů a konkurenceschopnost českých firem.

Jsem přesvědčen, že ceny energií se budou v dalších měsících a letech vyvíjet pozitivně ve vztahu k zákazníkovi oproti předchozím letům.

Můžete být konkrétní?

Díky propojování trhů a rostoucí konkurenci se nám daří skrze provozovatele přenosové soustavy ČEPS dobře soutěžit služby výkonové rovnováhy. Tam ta položka na faktuře pak bude nižší. Oproti posledním dvěma rokům například výrazně klesají ceny silové energie.

Nastupujete do funkce rok před volbami. Jaké je vaše hlavní priorita?

Chci pokračovat v projektech, které jsme na ministerstvu jako Starostové rozjeli. Nejen v otázce legislativy, tedy dotažení novely energetického zákona l ex OZE 3, která je nyní ve Sněmovně ve druhém čtení a společně s komunitní energetikou posouvá českou energetiku konečně do 21. století. Druhý významný projekt je dotažení jaderného tendru na dostavbu bloků v Dukovanech, který je mi blízký i z pohledu toho, že se jedná o Vysočinu, region, ze kterého pocházím. Tam máme hlavního partnera v podobě polostátního ČEZ, ale můj resort v něm bude hrát významnou roli. Nejenom z pohledu energetiky, ale i s ohledem na český průmysl. Začínám naplňovat svou vizi hodně cestovat po českých regionech, především po těch, kterých se týkají větší investice, a se zástupci obcí i firem na Třebíčsku už jsem měl příležitost o tom mluvit.

Když hovoříte o Dukovanech, co je třeba udělat?

V dukovanském projektu nejde jen o podpis smlouvy s vybraným dodavatelem, jihokorejskou KHNP. Jsou to desítky, ne-li stovky navazujících věcí, které do sebe musejí dobře zapadnout. Jde třeba o modernizaci a zkapacitnění dopravní infrastruktury, aby existovaly cesty, po kterých tam některé komponenty či materiály dostat. Je to zvyšování kapacit bydlení, školské a kulturní infrastruktury, jednání se státními orgány v oblasti policie nebo hasičů, protože do regionu v budoucnu přijde několik tisíc nových lidí. A ti musejí někde bydlet. Zpravidla si s sebou vezmou i rodiny, děti musejí někam chodit do školy.

Jde také o rozvoj vzdělávání v oblasti jaderné energetiky, strojírenství a stavebnictví, protože obory navázané na tuto oblast nabídnou zájemcům opravdu zajímavé příležitosti a dlouhodobou perspektivu. Musím říct, že mi v minulosti vadilo, že se stát nedívá na řadu významných investičních projektů z většího nadhledu. To se teď snažím změnit.

A co další investice, v Rožnově pod Radhoštěm má znásobit výrobu čipů americká onsemi…

Tento týden jsem měl schůzku s manažery onsemi a ten příběh je velmi podobný jako u jádra. Pracuji na tom, aby nešlo jen o samotnou investici do rozvoje výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Je to totiž velká byznysová příležitost pro český průmysl. Jeden z důležitých aspektů je asi šedesátiprocentní zapojení českých firem do projektu. To znamená mít projekt dořešený nejen po stránce investorské, ale i dobudovat související infrastrukturu a napojení na školský systém, protože oblast čipů může být zásadní příležitostí pro české odborníky. To jsou otázky, které při jednání s onsemi padaly. Chci využít svou předchozí zkušenost, kdy jsem řešil podobné projekty. Sice v menším objemu, ale principiálně je to vlastně velmi podobné a je vidět, že je velkou výhodou mít zkušenosti ze všech pater politiky.

Chtěl bych také prosadit určité změny ve státním rozpočtu, aby tam byl dostatek prostředků na rozvoj malého a středního podnikání. Někdo tomu může říkat startupy, já tomu říkám česky malé a střední podnikání s vysokou přidanou hodnotou. To je téma, kterému bych se chtěl věnovat prioritně.

Zájem o investici v Česku má podle německého tisku největší světový výrobce čipů, tchajwanská TSMC, který už připravuje továrnu u Drážďan. Můžete to potvrdit?

TSMC plánuje významnou investici v Drážďanech, která je jedinečná svým rozsahem a významem. Česká republika by mohla těžit z příchodu dodavatelů, které si tato firma přivede. Díky výhodné poloze a souvisejícímu průmyslu jsme už vytipovali vhodné lokality v Ústeckém kraji.

Kde by mohla továrna vyrůst?

Řešíme několik lokalit. Za mě by měly být preferovány regiony, které jsou hospodářsky a sociálně slabší. Proto jsem rád, že se bavíme o jádře na Vysočině, onsemi ve Zlínském kraji a byl bych rád, pokud by tchajwanské investice směřovaly do Ústeckého kraje.

Rozhodne se o těchto investicích do konce volebního období této vlády?

Věřím, že některé z nich ano. Jsme s Tchajwanci ve velmi těsném kontaktu, jak s jejich diplomacií, tak s konkrétními investory.

Můžete naznačit, v jaké výši by se investice mohla pohybovat?

V tuto chvíli je předčasné mluvit o výši investic, protože se budou odvíjet od konkrétních projektů a jednání s investory, ale předpokládám je v řádu až desítek miliard korun.

Česko dlouho bojovalo o stavbu továrny na baterie do elektromobilů od Volkswagenu, z níž nakonec sešlo. Teď má mít zájem jihokorejská firma o stavbu továrny na Moravě. Jak to vypadá?

Snažíme se jednat s Moravskoslezským krajem o plánu v Dolní Lutyni. Je to opravdu velká příležitost nejen pro region, ale pro celou Českou republiku, a byla by opravdu ohromná škoda o tuto investici přijít. Vnímám samozřejmě i názory místních referend a chtěl bych přinést regionu patřičné kompenzace, ale také rozvojová opatření. Dám jeden příklad. Při nedávných povodních došlo k zaplavení plánovaného území kvůli tomu, že tam nejsou funkční vodohospodářská opatření. To je něco, co jsme v rámci projektu pomoci řešili. Kolegové z ministerstva opravdu mají ten projekt jako jeden z hlavních úkolů.

Kdy bude dokončeno navýšení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu, který umožní Česku zbavit se závislosti na dovozu ruské ropy?

Pokud všechno půjde podle plánu, tak příští rok. Musím říct, že mi vadí, že jako Evropa stále dovážíme ruské energetické suroviny, byť ve výrazně nižších objemech, a tím nadále pomáháme financovat ruskou agresi na Ukrajině. Proto podporuji evropský cíl ukončit dovozy ruské ropy a plynu nejpozději do konce roku 2027. Chci udělat vše pro to, aby to ale bylo už dřív. Je potřeba, abychom měli robustní infrastrukturu a mix zdrojů, které nám umožní tento cíl splnit.

Jste spoluautorem nové hospodářské strategie Česka, co jsou její hlavní cíle?

Hlavním ukazatelem je být do roku 2040 z pohledu nejen měření HDP, ale celé řady dalších ukazatelů mezi deseti nejvýkonnějšími ekonomikami Evropské unie. Snažili jsme se nejen dívat do budoucnosti, ale podchytit i předchozí snahy za několik let této vlády. To jsou například investice v dopravní a energetické infrastruktuře a do lidských zdrojů. Co se týče budoucnosti, jsem přesvědčen, že by ekonomice mohly výrazně pomoci například investice do vědy, výzkumu a do inovací. To je otázka daňových odpočtů na vědu a výzkum, které podle mého názoru nejsou dobře definovány.

Státní ČEPS koupil společnost NET4GAS, která má nyní mnohem nižší obraty, protože potrubím neproudí velké množství plynu z Ruska, a náklady na provoz firmy se podle odborníků promítnou do plateb domácností. O kolik to bude?

Pokud to tak bude, bavíme se o částce v řádu desítek korun za megawatthodinu.

Když se podíváme na Evropu a třeba Spojené státy, tak ceny plynu jsou v Česku až trojnásobné. Jsme velmi průmyslová země, co s tím dělat?

Tato situace není nová. V USA je konkurenční výhoda velkých nalezišť plynu a snižování nákladů jejich nekonvenční těžby. Proto musíme hledat jiná opatření, v kontextu Green Dealu investovat například do snížení energetické náročnosti nebo řešení, která sníží naši závislost na dovozových fosilních palivech. Osobně vidím v zelených penězích velkou příležitost pro rozvoj českého průmyslu a společnosti v efektivním využití zelených peněz. Sám mám za sebou desítky projektů, jejichž smyslem bylo využití zelených peněz, například pro zadržování vody v krajině a prevenci povodní. Nebo modernizaci systému odpadového hospodářství, která vedla k vyšší efektivitě a nižším nárokům na peněženky občanů.

Využít tyto zelené peníze je příležitost i pro modernizaci českého průmyslu. A to nejen z pohledu jeho energetické náročnosti, která je jedna z nejvyšších v Evropě.

Říkal jste, že cestujete po republice. Vidíte už takové projekty?

Minulý týden jsem byl v Libereckém kraji, kde jedna firma produkuje stroje, které vyrábějí nanotextilie. V Turnově jsem navštívil podnik, který je jedním z nejlepších na světě z pohledu optických technologií, s ohromnou přidanou hodnotou. Ve Velkém Meziříčí je zase firma Rotana, která vyrábí nástroje pro strojírenství. Z kousku kovu za několik korun dokážou vlastní přidanou hodnotou, technikou a systémem obrábění udělat nástroj, který má hodnotu několik set nebo tisíc eur. To jsou typy projektů, které i za přispění zelených peněz musíme podporovat. Tudy prostě podle mě ten pomyslný zajíc běží.

Viděl jste vítěznou nabídku KHNP. Skutečně vychází cena za jeden jaderný blok na 200 miliard korun?

Nabídku nemohu komentovat do úplných detailů. Ale to, jak to bylo prezentováno, skutečně v nabídce je. Některými oponenty je nabídka kritizována, že je až moc dobrá. Ale řekl bych, že pro českého daňového poplatníka je to dobře. Je to kvalitně připravená nabídka a zahrnuje jasné garance. Není to totiž jen otázka ceny, v nabídce jsou velmi důležité i další parametry. Otázka smluvních pokut, záruk, termínu výstavby i určité záruky na zapojení českého průmyslu. To bude hrát v dalších krocích velmi významnou roli.

Jste přesvědčen o tom, že do konce března smlouvu s KHNP skutečně podepíšete?

Děláme pro to všechno. Zároveň je třeba počítat s tím, že jde o největší projekt v novodobých dějinách Česka, a proto je prioritou tendr úspěšně, správně dokončit, ne lpět na tom na den splnit všechny termíny. V současné době si ale žádné zpoždění nepřipouštíme.

Co říkáte na kroky dalších účastníků tendru, kdy se francouzská EDF i severoamerický Westinghouse obrátily na antimonopolní úřad a Westinghouse vede s KHNP spor o zneužití duševního vlastnictví?

Při tak velkém a významném projektu se tyto kroky daly očekávat. Stát ale není vlastníkem projektu a nepřísluší mu komentovat jakákoliv řízení týkající se tendru ani vyjádření či aktivity neúspěšných uchazečů, která nemění nic na výsledcích komplexního hodnocení. Toto hodnocení jednoznačně potvrzuje, že nabídka KHNP je pro Českou republiku výhodnější, proto byla společnost KHNP vybrána jako preferovaný dodavatel. Budu parafrázovat slova člena představenstva ČEZ Tomáše Pleskače, který uvedl, že spory nebo připomínky vnímají, ale nebude to mít na tendr vliv.

Česko dostalo od Evropské komise notifikaci na státní podporu při financování prvního bloku v Dukovanech. Teď se bude žádat o notifikaci pro druhý blok. Kdy byste jste ji chtěli mít?

Bude tomu předcházet rozhodnutí právě o systému financování. Nejdřív projdeme debatou na úrovni vlády a ČEZ, která by měla proběhnout do konce roku.

Jak to bude s koncem využití uhlí pro výrobu elektřiny a teplárenství? O možném ukončení už v příštím roce mluvil třeba majitel společnosti Sev.En Pavel Tykač…

Musíme neustále sledovat dostatek energetických zdrojů potřebných k zajištění dostupných dodávek pro spotřebitele, ale také pro bezpečný provoz přenosové soustavy. To je základní role státu. Na druhou stranu není vhodné se nechat manipulovat některými scénáři tak, aby daňový poplatník platil více, než musí.

Opět je to otázka hledání rovnováhy. Vycházíme z výpočtů provozovatele přenosové soustavy ČEPS, který pracuje také s daty od provozovatelů v jednotlivých členských státech. Máme výpočty, které dokládají, že jsme schopni rychlejšího odklonu od uhlí, ale zároveň nebereme na lehkou váhu názory těch, kteří říkají, že bez uhlí se do roku 2040 neobjedeme. Nicméně myslím, že vládní závazek skončit s uhlím do roku 2033 reálný je. A jsem přesvědčený, že máme připraveny nástroje na to, abychom zajistili dostatek stabilních dodávek elektřiny za dostupné ceny.

Podle organizace Fakta o klimatu poroste cena emisní povolenky. Už za dva roky by mohla být na úrovni sta eur, což by znamenalo, že se elektřinu z uhlí vyrábět nevyplatí a museli bychom ji dovážet…

Dovoz elektřiny probíhá už teď a je ho čím dál víc. Zelená elektřina ze zahraničí je totiž často levnější než ta vyráběná v Česku. Útlum uhelných zdrojů skutečně může vést k tomu, že budeme elektřiny více dovážet než vyvážet. Důležité ale je, že nám modely jasně ukazují, že to z celkového hlediska nebude mít negativní vliv na cenu. Zároveň je ale třeba investovat do nových zdrojů doma. Dohnat to, v čem jsme v minulém desetiletí zaspali a co se rozjelo až za naší vlády. Tedy instalovat nové obnovitelné zdroje. Já jsem ale zastáncem také toho, abychom vzali na milost plyn a v dalších letech více investovali do paroplynových elektráren, které poskytnou nezbytnou zálohu. Plyn bude mít nepochybně roli i v teplárenství.

Česko má do roku 2027 nasmlouvané tři miliardy kubíků plynu v nizozemském Eemshavenu, pak dvě miliardy v německém Stade. Budete se při zvýšené spotřebě plynu snažit zajistit další kapacity?

Určitě ano, kapacitu na dovoz LNG je třeba podložit kontrakty. V energetické diplomacii se snažíme rozvíjet další zajímavá partnerství jak v severní Africe, tak například i ve vztahu k Norsku a jiným zemím.