Vlaky zdarma? Jen když budeme mít stejné podmínky, říkají dopravci. Na Slovensku to nevyšlo

Mluvčí dopravce Arriva Roman Herden respektuje, že je na rozhodnutí státu a politiků, jak budou podporovat některé sociální skupiny. „Na hodnocení tohoto kroku je myslím ještě brzy, když neznáme přesné detaily. Naším cílem je dopravu na železnici v Česku dál rozvíjet, ale je pro nás zároveň důležité, aby byly podmínky pro všechny stejné,“ doplnil.

Podle mluvčího Regiojetu Aleše Ondrůje by případnou slevu měl stát hradit cestujícím všech dopravců bez ohledu na to, zda jsou spoje dotované. Vláda by podle něj měla rovněž posoudit, zda jízdné zdarma ve vlacích patří mezi sociální priority. Alternativním řešením by mohla být „státem garantovaná vysoká sleva na dopravu, ale se zachováním jízdného v určité symbolické výši“.

„Cokoliv, co je zdarma, v sobě vždy nese riziko nadužívání,“ obává se mluvčí. „I toto je důležitý aspekt, protože pak dochází k růstu nákladů na straně veřejných financí, které by bylo možné vynaložit efektivněji na řešení palčivějších sociálních problémů,“ uzavřel Ondrůj.

„Cestování zdarma je jen jedním z nástrojů zvýšení obsazenosti spojů, není ale samospásné. Například v Německu mají téměř dvojnásobnou obsazenost, i když nemají ani cestování zdarma, a dokonce na rozdíl od České republiky ani nedostávají na dálkovou a mezinárodní dopravu dotace,“ komentovala návrh mluvčí Leo Expressu Kateřina Veitová.

„Zatím nedokážeme přesněji odhadnout, kolik cestujících by v našich vlacích přibylo v důsledku jejich zavedení. Stejně tak je předčasné odhadovat konkrétnější nároky na vozidlový park a jeho doplnění,“ uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík.

„Pokud by nicméně bylo zavedeno jízdné zdarma pro vybrané skupiny občanů, například podle podobného modelu jako na Slovensku, pak by to pravděpodobně znamenalo skokový nárůst počtu cestujících,“ předpokládá.

„Dopady předpokládáme zejména v dálkové a v příměstské dopravě, která je tradičně vysoce vytížená a možnosti jejího posílení jsou limitované. Ať již počtem vhodných moderních záložních vozidel, tak stavem a kapacitou infrastruktury,“ dodal s tím, že s nedostatečnou kapacitou infrastruktury pro další posílení příměstské dopravy se dopravce potýká již teď v Praze.

Podobné opatření v minulosti realizovali na Slovensku. „Podle odhadů polovina lidí ve vlacích neplatí. Přibyli cestující, kteří by jinak za cestu nebyli ochotní zaplatit jedno až tři eura,“ řekl Novinkám analytik Radovan Ďurana z bratislavského Institutu ekonomických a společenských analýz INESS.

„Zavedení bezplatné přepravy na Slovensku bylo účelovým krokem, kterému nepředcházela žádná odborná diskuse,“ uvedl Ďurana. Na Slovensku navíc stát hradí bezplatné jízdné jen státním drahám, které tak mají významnou výhodu proti soukromé konkurenci. „Kromě získání politických bodů opatření přineslo úlevu státním přepravcům, neboť pomohlo vytlačit privátní přepravce ze slovenských tratí,“ doplnil Ďurana.

„Výsledkem je nízká kvalita přepravy, chybějící konkurence, která by tlak na zlepšování zvyšovala, a neefektivní přeprava v režii státního přepravce,“ dodal. Právě proto zástupci českých dopravců zdůrazňují, že případné opatření by se mělo vztahovat na všechny dopravce stejně.

„Na Slovensku si zavedení bezplatné přepravy vyžádalo nasazení starých vagónů vypůjčených v Česku, měnilo se nastavení a počet míst určených pro bezplatné cestující. Platící cestují dodnes nepochopili, proč si nemohou sednout na místo obsazené neplatícími cestujícími,“ doplnil analytik Ďurana.

Případné náklady navrhovaného opatření jsou v tuto chvíli neznámé. „Z pohledu veřejných rozpočtů nebylo zavedení explicitně vyčísleno,“ přidává Ďurana slovenskou zkušenost.

„Odhaduje se, že náklady se pohybují kolem 10 až 20 miliónů eur (255–510 miliónů korun), což vzhledem k velikosti rozpočtu nepředstavuje významnou položku. Je to tím, že už před zavedením bezplatné dopravy cestující zaplatili prostřednictvím jízdenek jen pětinu výdajů na železniční dopravu, která byla i do té doby masivně dotovaná,“ uzavřel.