Vládu štěpí výpověď bez udání důvodu

„Je to věc, o které je moje politická strana přesvědčena, že by to byl správný krok,“ hájil výpověď bez udání důvodu šéf ODS a premiér Petr Fiala s tím, že by v tom případě zaměstnanci měli dostat šestiměsíční až osmiměsíční odstupné.

Jde tak proti ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), který nápad prosazovaný Národní ekonomickou radou vlády odmítá. V opačném případě by totiž podle něj bylo nutné přepracovat celý systém vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Jurečka přitom spoléhá na dohodu koaličních stran, že se vždy budou řídit názory resortních ministrů. V tomto případě ale naráží, jelikož ODS už avizovala, že pokud nebude výpověď bez důvodu už v materiálu schváleném vládou, navrhne ji ve Sněmovně v pozměňovacím návrhu.

Nově to potvrdil i místopředseda dolní komory Jan Skopeček. „Žádný zaměstnavatel nebude nikoho vyhazovat bezdůvodně, byl by blázen. Opatření, o kterém se bavíme, má pomoci rozloučit se se zaměstnancem v okamžiku, kdy s ním není spokojen,“ vysvětlil.

Jurečka v novele rovněž navrhuje prodloužení zkušební lhůty u řadových zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích manažerů ze šesti na osm měsíců. Také chce zkrátit výpovědní dobu, když by neměla začít běžet až prvním dnem následujícího měsíce, ale okamžitě.

Na těchto bodech je v koalici shoda, ale jsou ještě jiné třecí plochy. Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN) požaduje, aby se zakázaly doložky požadující po zaměstnancích mlčenlivost o výši jejich výdělků.

Také chce, aby se do novely doplnila povinnost zaměstnavatele zveřejňovat výši nástupní mzdy v inzerci. Odůvodňuje to tím, že ženy mají nižší příjmy než muži. „Pomůže to nejen ženám, ale i pracovníkům, kteří setrvávají delší dobu na stejné pozici a jsou často odměňování hůře než jejich noví kolegové,“ míní resort.

Ministerstvo práce připomínky odmítlo. Změny plánuje zavést jinými zákony. Resort vnitra však trvá na úpravě nynější novely.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) pak požaduje, aby se uzákonila výplata mzdy na účet jako prioritní a aby o výplatu v hotovosti museli zaměstnanci žádat. To ministerstvo práce odmítlo, ale rovněž Šalomounův úřad na změně trvá.

Navrhovatelé pak prosazují to, aby mzdu v jiné měně než v korunách - třeba v eurech - mohli dostávat nejen zaměstnanci pracující v jiném státě, nýbrž i cizinci pracující v Česku či Češi bydlící třeba za hranicemi. Ministerstvo průmyslu ovšem požaduje, aby bylo možné na základě dohody vyplácet peníze v cizí měně i zaměstnancům, kteří nemají místo výkonu práce v zahraničí a zároveň jsou občany Česka.