Článek
Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
ČEZ do budoucna uvažuje o stavbě nových bloků v Dukovanech i Temelíně, první na řadu by ale měly přijít Dukovany, které jsou starší. První blok elektrárny byl uveden do provozu v roce 1985. Životnost elektrárny na Třebíčsku se původně plánovala na třicet let, díky modernizaci zařízení se ale počítá s prodloužením doby až na dvojnásobek.
ČEZ minulý týden v prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedl, že z variant transformace je nejlépe hodnocená možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.
Rozdělení firmy není jedinou variantou, o které se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, a varianta, že by tuto dceřinou společnost odkoupil od ČEZ stát a ta by následně realizovala stavbu.
ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře, kterých má nyní ČEZ asi 30 procent.
Jaderné projekty mají všude potíže, varují ekologové
„Nový ČEZ”, ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent. Hodnota ČEZ by se podle firmy tímto krokem mohla zvýšit až o desítky miliard korun.
„Podle mého názoru je rozdělení ČEZ rozumnou variantou, jak řešit možnou výstavbu nových jaderných bloků. Soukromí investoři budou vnímat pozitivně jednak odpadnutí rizika spojeného s výstavbou nového jaderného zdroje a jednak by měli příznivě vnímat stabilní byznys 'čisté' části,” řekl analytik Fio Jan Raška.
Podle analytika ENA Jiřího Gavora se podobné rozdělení osvědčilo i v zahraničí, podle něj prospělo firmám, jako je E.ON nebo RWE.
Zcela proti výstavbě nového jaderného zdroje je pak ekologické Hnutí Duha. „Jaderné projekty nikde na světě nepostupují podle plánu. Nemůžeme si myslet, že Francouzi, Američané, Rusové nebo Číňané jsou nešikové, kterým zlaté české ručičky vytřou zrak a jako jediné postaví reaktor v předpokládané ceně a termínu. Riziko velkého prodloužení nebo nedokončení projektu je tak vysoké, že jednoduše potřebujeme rozvíjet jiné zdroje,” uvedl energetický expert hnutí Karel Polanecký.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.