Článek
Jen za poslední rok komora vyřídila přes dva tisíce žádostí firem o 11 tisíc zaměstnanců. Zájem firem o pracovníky z Ukrajiny se tak meziročně téměř zdvojnásobil, tento trend bude podle odhadů komory kvůli napjatému trhu práce ještě zesilovat.
Firmy nejvíce poptávají zaměstnance pro technické profese, skladníky, řemeslníky, řidiče, ale i třeba pekaře a kuchaře.
„Řidičů je nedostatek v celé Evropě a ani výhledově se tento trend nezlepší. Do naší společnosti přijímáme jen ty nejzkušenější a nejlepší ukrajinské řidiče. Proto je naším zájmem, aby vybraní řidiči u nás byli spokojení a měli zájem i po uplynutí dvouletého pracovního víza dále ve společnosti pokračovat,“ řekl šéf logistické firmy MD logistika Robert Kuchar.
Upozornil však na zdlouhavé procesy. Ostatně také šetření mezi zaměstnavateli potvrdilo, že největším problém při náboru zaměstnanců je délka celého procesu, na tu si stěžuje 88 procent firem. Dalšími problémy je administrativní náročnost režimu a špatná komunikace s českými úřady. Průzkum proběhl letos v červenci mezi 233 zaměstnavateli.
Nastavení projektu Ukrajina nyní umožňuje firmám získat nejvýše 19 600 osob ročně, loni to bylo o deset tisíc méně.
„Oceňujeme, že vláda letos v lednu vyslyšela zaměstnavatele a zvýšila kapacity pro přijímání pracovních sil z Ukrajiny. Ale stále je to jen kapka v moři, když zaměstnavatelé potřebují obsadit přes 300 tisíc volných pozic. Zaměstnávání cizinců není dlouhodobé řešení situace na českém trhu práce, ale krátkodobě pomáhá překlenout problémy, kdy firmy nemají dostatek rukou,” uvedl předseda HK Dlouhý. Dodal, že komora chce nyní s vládou jednat o zdvojnásobení ročních kvót.
Podle analýz komory Ukrajinci neohrožují společnost, naopak jsou pro ČR i státní kasu přínosem. Z přímých a nepřímých daní a odvodů od nich a jejich zaměstnavatelů přitečou státu za rok více než dvě miliardy. Ukrajinci se v rámci programu stávají kmenovými zaměstnanci podniků a mají i na stejných pozicích stejné mzdové podmínky jako Češi a neohrožují tak mzdovou úroveň Čechů.
Zaměstnávání Ukrajinců však není bez problémů. Tím hlavním je podle průzkumu nedostatečná znalost češtiny, s odstupem pak následuje odlišná mentalita či pracovní návyky.
Zaměstnanecké karty dostávají Ukrajinci na dva roky, pak jejich platnost mohou firmy prodloužit. Podle průzkumu jen dvě procenta firem prodloužení smluv neplánuje. Tři pětiny s prodloužením počítají, ostatní se ještě rozhodují.
Podle dat MPSV v Česku loni legálně pracovalo skoro 60 tisíc Ukrajinců, což je nejvíce po Slovácích. O tom, kolik Ukrajinců pracuje v zemi nelegálně, statistiky neexistují.