Článek
O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
„Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví,“ řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat.
„Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku,“ uvedl Stanjura.
Když Rusko zavře kohout, vystačí Česko s plynem až do příštího léta
„Windfall tax“
„Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň,“ dodal.
Stanjura řekl, že z pěti vládních stran je nejsložitější debata, zda tento nástroj použít, v ODS.
Výnos z daně by podle něj měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů, které jen v příštím roce odhadl na 50 miliard Kč z úsporného tarifu na zvládnutí vysokých cen energií.
„Kdyby to výnos z windfall daně pokryl, splní to účel. Nechceme tím snižovat schodek rozpočtu. Stát nemá problém s cashflow, stát má problém s deficitem rozpočtu,“ podotkl.
Delší snížení spotřební daně na naftu je stále ve hře, řekl Stanjura
Daň se podle něj dotkne pouze malého počtu velkých firem.
Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb.
Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.