Článek
O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
„Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví,“ řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat.
„Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku,“ uvedl Stanjura.
„Windfall tax“
„Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň,“ dodal.
Stanjura řekl, že z pěti vládních stran je nejsložitější debata, zda tento nástroj použít, v ODS.
Výnos z daně by podle něj měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů, které jen v příštím roce odhadl na 50 miliard Kč z úsporného tarifu na zvládnutí vysokých cen energií.
„Kdyby to výnos z windfall daně pokryl, splní to účel. Nechceme tím snižovat schodek rozpočtu. Stát nemá problém s cashflow, stát má problém s deficitem rozpočtu,“ podotkl.
Daň se podle něj dotkne pouze malého počtu velkých firem.
Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb.
Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.