Článek
„Zvažuje se nová právní úprava, která by zavedla minimální srážku ve všech exekucích srážkami ze mzdy,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
„Pokud by tedy dlužník měl i jen minimální příjem, vždy by se z něj měla srazit tato minimální srážka,“ upřesnil.
V současnosti se srážky řídí výdělkem a nezabavitelnými částkami. Například důchodci v exekuci s nízkými důchody tak nesplácejí nic. Podle Řepky ale výtěžnost srážek ze mzdy klesá a je potřeba s tím něco dělat.
Tisíce lidí přijdou o dávky na bydlení
Zavedení minimální srážky již delší dobu prosazuje Exekutorská komora. Podle jejího prezidenta Jana Mlynarčíka určuje výši srážek ze mzdy zejména nařízení vlády a výpočet závisí na vícero proměnných.
„Od roku 2019 do dnešního dne došlo celkem čtrnáctkrát ke změně různých parametrů, v důsledku čehož nezabavitelná částka vzrostla o 112 procent,“ upozornil na úskalí při vymáhání dluhů.
Do roku 2019 se tak například nesráželo nic u dlužníka se dvěma nezletilými dětmi a manželkou, který měl mzdu do 3,2násobku životního minima jednotlivce.
„Dnes se nesráží nic u dlužníků, jejichž čistý příjem je do výše 4,9násobku životního minima,“ dodal Mlynarčík.
Problém pro důchodce
Podstata návrhu podle Mlynarčíka spočívá v tom, že se dlužníkovi vždy strhne ze mzdy určitá minimální částka bez ohledu na výši příjmu. Aktuálně se vede diskuse, že by tato částka činila deset procent minimální mzdy, tedy 1890 korun, respektive šest procent (1134 Kč) u ekonomicky zranitelných osob, jako jsou důchodci.
Proti tomu se stavějí neziskové organizace v čele s Člověkem v tísni, Charitou ČR a Radou seniorů. Podle nich je smyslem umožnit exekutorům srážky i u lidí s nízkými příjmy, a tím prolomit zákonnou nezabavitelnou částku.
„Fixní srážka by postihla pouze dlužníky s legálními příjmy, a to bez ohledu na jejich výši, a zahrnovala by i invalidní a starobní důchodce,“ varovaly organizace ve svém prohlášení.
Například devatenáctiletá žena pracující za minimální mzdu, což je nyní 18 900 korun hrubého, tedy 16 442 Kč čistého, má nyní podle Daniela Hůleho z Člověka v tísni srážku 2493 korun. Podle návrhu exekutorů by ji měla mít 3123 Kč.
Organizace argumentují, že to povede k dalšímu vytlačování zadlužených lidí do šedé ekonomiky a k zvýšení rizika extrémní chudoby důchodců a samoživitelů včetně jejich dětí. Další nevýhodou návrhu je podle nich to, že výživné by při rozdělování výtěžku z minimální srážky nemělo přednost před běžnými pohledávkami, například z nebankovních úvěrů.
Podle mluvčího resortu spravedlnosti Řepky ještě definitivní rozhodnutí nepadlo: „Záležitost byla několikrát projednávána zástupci všech koaličních stran, dosud ale nebylo dosaženo shody.“
„K přípravě příslušné právní úpravy přistoupíme pouze v případě, že bude nalezena shoda na úrovni vládní koalice,“ dodal Řepka.