Vláda zváží úpravu dávek kvůli energiím

Podle kandidáta na ministra financí v připravované vládě ODS, KDU-ČSL, TOP 09, pirátů a STAN Zbyňka Stanjury bude ale problém se zpracováním takového množství žádostí, prověřením situace žadatelů, lidé by se tak nemuseli peněz dočkat dostatečně rychle.

„I kdyby vláda změnila normativy na mimořádnou okamžitou pomoc, tak sociální správa je schopná administrovat 30 000 dávek měsíčně,“ uvedl Stanjura.

Dávka mimořádné okamžité pomoci patří mezi dávky hmotné nouze. Posuzuje se u ní příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek, dostanou ji jen lidé ve vážné tísni.

V době uzávěr za covidové epidemie přitom ministerstvo práce podmínky pro vyplacení mimořádné pomoci zmírnilo. Úřady majetek neposuzovaly, hodnotil se jen aktuální příjem.

Ministerstvo práce minulý týden také uvedlo, že kvůli zdražování energií navrhne mimořádné navýšení tzv. normativních nákladů na bydlení, ze kterých se vypočítávají dávky.

Třeba na příspěvek na bydlení by tak dosáhlo více lidí. Podle zákona lze upravovat normativy jednou ročně, a to od ledna. Pro mimořádné navýšení by byla tedy nejspíš nutná novela. Nová Sněmovna se sejde poprvé tento týden.

V ČR se vyplácejí dvě dávky na bydlení. Na příspěvek dosáhnou ti, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativy a 0,3- či 0,35násobkem příjmu. Doplatek je pro lidi v hmotné nouzi.

Podle pravděpodobného nového ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by stát mohl bývalým zákazníkům Bohemia Energy pomoci například půjčkou nebo dotacemi přes dodavatele poslední instance.

Končící ministryně Alena Schillerová (ANO) by chtěla na vládě probrat, zda v tomto neselhal Energetický regulační úřad (ERÚ) v kontrolní činnosti. K možným personálním změnám řekla, že je navrhuje ministerstvo průmyslu.

„Ještě nejsme ve fázi hledání viníků, protože nemáme zatím vyřešenou pomoc lidem. Odpovědnost má vláda u moci, ministerstvo průmyslu a ERÚ. Odpovědnost je také těch, co nedodrželi smlouvy,“ řekl Stanjura.

Vedení úřadu podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka necítí vinu za současnou situaci. Rezignovat nyní proto nehodlá. „Musíme se bavit o tom, co má ERÚ za kompetence, resp. co nemá. Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ řekl.

Podle něj ERÚ reguluje sektor energetiky, kde není možná konkurence. „Tam stanovujeme regulované ceny. Zbytek, což jsou obchod a výroba, tam žádné kompetence nemáme a obchodníci nemají žádné povinnosti,“ sdělil. „Analýza příčin nynější situace by měla být hotová do půl roku,“ dodal.