Článek
Nafta u pump už v průměru stojí přes 48 korun, tedy víc, než když jste v dubnu zaváděli regulaci cen. Teď ale regulace není. Proč ne?
Jsme v trochu jiné situaci než na jaře, kdy se to dalo uhrát relativně rychle přes provozovatele čerpacích stanic. Teď problém nastává jinde, protože se mimořádným způsobem zvýšila rafinérská marže napříč Evropou. Je to dáno tím, že je tady méně rafinérských kapacit.
Jsme stále těsně pod cenovou hranicí, která byla v roce 2022 za vlády Petra Fialy. Od té doby tady byla takřka 35procentní inflace, takže kdybychom to měli překlopit na tehdejší ceny, tak by to bylo na úrovni dnešních 60 až 70 korun.
To je ovšem hranice, na kterou nemůžeme čekat. Proto velmi intenzivně komunikujeme se sousedními zeměmi a koordinujeme s nimi postup. V příštím týdnu padne definitivní rozhodnutí, jak budeme postupovat dál.
Jaké máte možnosti? Stanovíte opět maximální marže prodejců a snížíte u nafty spotřební daň?
Nechci teď předjímat, jak bychom se rozhodli. Zatím držíme ceny lehce pod státy kolem nás, ale jsme takzvaně na značkách a připraveni zasáhnout.
Když jsme se před měsícem bavili o energiích, připouštěl jste, že i plyn může zdražit. Tehdy stála na burze megawatthodina 60 eur. Konflikt na Blízkém východě ale pokračuje a cena už je okolo 80 eur, tedy o třetinu výše. Jak to dopadne na domácnosti?
V tuto chvíli nehrozí nedostatek plynu. Česko plní zásobníky solidně, jsme mezi sedmi nejlepšími zeměmi v Evropě a máme je aktuálně naplněné už ze 74 procent. Podstata spočívá v tom, že Evropa má infrastrukturu pro zkapalněný plyn LNG vybudovanou a co se týká krize na Blízkém východě, není zásadním způsobem závislá na plynu z této oblasti.
Problém je v tom, že krize ovlivňuje ceny plynu, což se v tuto chvíli ještě neprojevuje zásadním způsobem, protože se nakupuje na základě dlouhodobých kontraktů, nicméně v příštím roce se to projevovat začne.
Obávám se, že jsme už vstoupili do energetické krize
Takže se to ukáže v cenících od ledna?
Příští topná sezona už tím postižena bude. Každý má ale nakoupeno jinak. Obchodníci nakupují na různě dlouhé kontrakty a stejně tak zákazníci si fixovali ceny v odlišné době. Pro někoho to bude v březnu, pro někoho jiného to zase může být v létě.
Ale podstata je v tom, že pokud se okamžitě nestane něco mimořádného, a v tuto chvíli to tak nevypadá, tak trend je jasný, ceny jdou nahoru.
Horší zpráva je ještě v tom, že v Evropě se na cenu plynu váže cena elektřiny a už dnes vidíme, že jde postupně nahoru. Ve středu byla cena na denním trhu okolo 160 eur za megawatthodinu. To znamená, že je zcela zjevné, že nastává další energetická krize.
Evropa se dostává do nekonečné smyčky, máme zde cenu plynu přes 80 eur za megawatthodinu, zatímco ve Spojených státech je na úrovni 8,50 eura, čili desetinásobně nižší.
Jsme tedy už na hraně energetické krize?
Obávám se, že teď už jsme v situaci, kdy nejsme na hraně, ale už jsme do krize vstoupili. Ceny jsou skutečně velmi vysoké a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měly snižovat.
Konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a v Rusku nekončí a k tomu tady máme naprosto neuváženou zelenou politiku Evropy.
Co s tím plánujete udělat?
Důrazně říkám, že Evropa musí vystřízlivět. Jestli žijeme v iluzích, že pokračování této formy dekarbonizace a tlaku na naplňování cílů snižování emisí pro rok 2040, což se projevuje už v současnosti, se dá ustát, tak tomu tak není.
Evropa má v rukou nástroj, který může okamžitě využít, a to jsou emisní povolenky. Musíme dát dohromady všechny racionálně smýšlející evropské země, aby dotlačily Evropskou komisi k jejich změně.
Ve středu jsme byli v Bulharsku a je s nimi absolutní shoda s tím, že je to nejefektivnější cesta. Ale takto komunikujeme i s Italy a dalšími deseti zeměmi v Evropě.
Povolenky jsou fakticky poplatek za každou tunu emitovaného oxidu uhličitého. Teď ho platí jen velké průmyslové firmy, v budoucnu se mají připojit i obchodníci, kteří to promítnou do cen lidem. Jaké konkrétní změny navrhujete?
Okamžitě ustoupit od zavádění systému povolenek pro domácnosti ETS2, který ještě zdraží vytápění plynem a pohonné hmoty. Pokud se v této době někdo definitivně zbláznil a chce ještě zdražovat, tak to dopadne velkým průšvihem.
Je také nutné okamžitě minimálně v některých sektorech přerušit režim povolenek pro velké podniky. Protože jsme průmyslovou zemí, bylo by pro nás nejlepší, aby se obchodování s povolenkami na několik let přerušilo.
To je nejefektivnější cesta, kterou by Evropa zásadním způsobem ztlumila dopady válek na Blízkém východě a na Ukrajině.
Evropský parlament tento týden schválil úpravu povolenek pro domácnosti. Cílí na stabilizaci ceny povolenky, když umožní vypustit na trh více povolenek při překročení hranice 45 eur v cenách roku 2020. To nestačí?
To je cukrování kyselého dortu a nalhávání si, že z něj uděláme delikatesu. V žádném případě to není dostačující. Nejedná se o 45 eur v dnešních cenách, jak jste poznamenal, a ve finále to bude vyšší částka.
Druhá věc je, že jakékoli zvyšování cen pohonných hmot a plynu v této době nemůže nikdo myslet vážně. Jestliže se dostáváme do fáze další krize, tak dělejme v Evropě opatření na snížení cen. Ale místo toho se řeší, zda jejich zvýšení bude o nějakou nižší částku. To je úplně zvrácené uvažování.
Jediným úkolem zodpovědných politiků v Evropě musí být hledat cestu, jak snížit dopady růstu cen plynu, elektřiny a pohonných hmot.