Článek
Jednotliví ministři tyto výdaje ve svých resortech seškrtávají už několik měsíců. Další miliardy pak chtějí ušetřit na dotacích a nerealizovaných investičních projektech.
„Jen v oblasti provozních výdajů ministerstvo financí očekává celoroční úsporu více než deset miliard,“ řekla Právu mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.
Cílem je dodržet pro letošek plánovaný rozpočtový schodek 295 miliard.
„Nadále platí deklarovaný záměr realizovat úspory v takové výši, aby byla v maximální možné míře dodržena pro letošek plánovaná výše rozpočtového schodku 295 miliard,“ doplnila.
Rozpočet vylepšují triky, tvrdí ekonomové i opozice
Státní výdaje na neinvestiční nákupy byly na konci třetího čtvrtletí čerpány na 59,4 procenta. „To je výrazně méně než 75 procent, které by v tu dobu měly být vyčerpány v ideálním případě rovnoměrného čerpání,“ upozornila Vodstrčilová.
To, že vláda stále pracuje na dodatečných úsporách ještě letos, potvrdil nedávno Právu i sám Stanjura. „Týká se to provozních výdajů, objemu platů a národních dotací. Cílíme na dodatečné úspory v letošním rozpočtu 15 až 20 miliard,“ řekl.
Úsporné osvětlení i zrušení ambasády
Jednotlivé resorty většinou nechtějí uvádět konkrétní výši úspor. Například ministerstvo zahraničí ale potvrdilo, že svůj rozpočet redukovalo už v uplynulých měsících. „Například to bylo v oblasti spotřeby energií, redukováním služebních cest, a především zrušením příspěvkové organizace Zámek Štiřín. Zrušili jsme také generální konzuláty v Rusku a čínském Čcheng-tu, a také jsme přistoupili k zavření ambasády v Mali,“ sdělila Právu Mariana Wernerová z tiskového oddělení.
Petr Waleczko z ministerstva pro místní rozvoj uvedl, že resort dlouhodobě usiluje o snížení celkové spotřeby energií, nicméně z hlediska úspor je určující vývoj jejich cen. „U platů hraje značnou roli přirozená fluktuace zaměstnanců. Ne ve všech případech je možné neobsadit uvolněnou pozici, ale je to jedna ze zvažovaných cest,“ řekl.
Ministerstvo práce podle mluvčího Jakuba Augusty snižuje energetickou náročnost budov, přechází na úsporné osvětlení či instaluje fotovoltaiky. „Dalším krokem je omezení počtu systemizovaných míst, a to napříč všemi organizacemi resortu. To nám umožňuje hlavně digitalizace,“ doplnil.
Úspory na provozu, platech a dotacích hlásí i ministerstvo školství. „Z rozhodnutí vlády došlo k úspoře na výdajích kapitoly MŠMT v celkové výši 661 milionů korun a jejich přesunu do kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí. Vedle toho vracíme do státního rozpočtu zhruba 16 milionů za místa, která nebyla obsazena,“ sdělila mluvčí školství Tereza Fojtová.
Vnitru podle jeho mluvčí Hany Malé pomohl nižší než předpokládaný počet odchodů příslušníků z bezpečnostních sborů. Na odchodném tak proti plánu ušetří asi 200 milionů korun.
Provozní úspory v řádu několika stovek milionů avizuje pro letošek i ministerstvo zemědělství.
Už v květnu také zarazilo dotace pro potravinářské podniky, které si měly rozdělit 230 milionů korun. K zastavení dotačního titulu mělo původně dojít až příští rok.
Vláda v říjnu rozpočtu významně pomohla, když zrušila loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard. Peníze měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepla pro zákazníky. S prostředky počítal dotační program ministerstva průmyslu. Příští rok rozpočet resortu vylepší třeba i seškrtání státních dotací na obnovitelné zdroje. O to víc si ale připlatí domácnosti a firmy, cena elektřiny jim může vzrůst až o desetinu.
Vláda schodek uhájí, míní analytici
Plánovaný deficit letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun se vládě může podařit dodržet. Shodli se na tom ekonomové oslovení Právem.
„Podle výsledku hospodaření za první tři kvartály se zdá, že by vláda mohla dodržet plánovaný deficit a v případě státního rozpočtu se udržet pod 300 miliardami. Myslím si, že tato hranice je pro vládu natolik důležitá, že pokud by vývoj i kvůli horšímu ekonomickému vývoji směřoval nad naplánovaných 295 miliard, přijde s dodatečnými škrty, případně rozloží v čase výdaje tak, aby nezasáhly do výsledku letošního roku,“ řekl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
„To ale na druhou stranu může negativně ovlivnit deficit pro příští rok, a znovu vytvořit tlak na dodržení naplánovaných 252 miliard pro rok 2024,“ dodal.
Ekonom Deloitte Václav Franče upozornil i na nad očekávání dobré inkaso korporátní daně. „Pravděpodobně se vládě nakonec podaří udržet deficit pod letos plánovanými 295 miliardami. V září činilo dvanáctiměsíční saldo minus 270,2 miliardy korun. Následující tři měsíce by neměly být tak výdajově náročné jako poslední tři měsíce loňska,“ podotkl.
Také podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka existuje velká šance, že rozpočet skončí přibližně na plánované úrovni. „Rozpočtu letos výrazně pomohla dividenda ze společnosti ČEZ, která spolu s daní z neočekávaných zisků a odvodem nadměrných příjmů vykompenzuje dotace spojené s cenami energií,“ uvedl.
„Rozhodně ale téměř třistamiliardový deficit nebude důvodem k nějaké radosti, stejně jako rozpočtový výhled na další roky,“ poznamenal.
Na ministerstvech se také ruší agendy a pracovní místa. Stanjura ve svém resortu za poslední dva roky zrušil přes 1200 pozic.
Na letošních úsporách se podílí i ministerstvo obrany, které má letos podle schváleného rozpočtu hospodařit s rekordními 112 miliardami a příští rok si díky zákonnému požadavku dvou procent HDP na obranu polepší o dalších 40 miliard. „Na snížení schodku státního rozpočtu se ministerstvo obrany bude letos podílet dvěma miliardami,“ uvedla mluvčí Simona Cigánková.
Jak doplnila, jde hlavně o úspory z realizovaných zakázek, z výhodného vývoje kurzu koruny i nasazení méně vojáků v misích, než je maximálně schválený mandát. Resort rovněž šetří i na energiích. „Také dojde k posunutí plateb dodavatelům, které lze realizovat v pozdějším období. Veškerá přijatá opatření nebudou znamenat posunutí naplánovaných dodávek a služeb, ani snižování počtů zaměstnanců, ani omezování výcviku,“ dodala Cigánková.
PŘEHLEDNĚ: Balíček zvýší odvody všem, nejvíc zaměstnancům
