Vláda si připravila půdu pro zestátnění ČEZu. Akcie podniku padají

Dopoledne akcie ČEZu oslabily až o osm procent na cenu 1041 Kč za akcii. Kolem 13. hodiny odpoledne byla už ztráta menší, když oproti předchozímu dni činila bezmála šest procent a hodnota jedné akcie byla 1065 Kč. O další tři hodiny později ale došlo k opětovnému poklesu (-7,2 %) na 1 050 Kč za akcii.

Za výrazným propadem nejspíš stojí rozhodnutí kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS), který ve středu večer schválil návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev.

Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.

Tímto krokem se vláda přiblížila možnosti zestátnění ČEZu. Oněch 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě totiž de facto znamená, že pro případné provedení tohoto záměru bude stačit jen hlas státu, který v ČEZu drží 70 procent akcií.

Fiala už dříve řekl, že vláda počítá s restrukturalizací firmy, přičemž jednou z možností je její rozdělení. Cílem má být to, aby stát získal kontrolu nad klíčovými tuzemskými elektrárnami, tedy výrobou elektřiny.

Čtvrteční pokles akcií ČEZu je tak nejspíš odrazem chování minoritních akcionářů, kteří se obávají, že je stát z držení akcií vytlačí. „Na trhu je teď panika. Nikdo nic neví, detaily nejsou. Ale ať to dopadne jakkoliv, stát stejně bude muset za vytěsnění minoritních akcionářů nabídnout prémii a je jedno, jestli za celý ČEZ, tak jak je to dnes, nebo po rozdělení,“ sdělil Novinkám akciový analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Podle něj z nového návrhu vyplývá, že stát si na valné hromadě může snadno odhlasovat rozdělení na dvě společnosti, z níž jedna se bude zabývat výrobou a druhá tím ostatním. V takovém případě by akcionáři místo jedné akcie vlastnili akcie dvou společností.

„Stát by mohl podíl v jedné zcela prodat a ze druhé vytěsnit minority. Samozřejmě bude záležet na detailech jakékoli možné transakce nebo sérii transakcí. Nicméně stále bude nutné nabídnout minoritám prémii,“ podotkl Trampota ve svém komentáři. Minoritních akcionářů ČEZu je kolem 140 tisíc.

Vyplacení minoritních akcionářů plus zmíněná prémie by přitom stát vyšly na nemalé peníze. „Při ceně 1100 CZK za akci ČEZu je zjednodušeně hodnota minoritního podílu někde kolem 175 miliard korun. Předpokládáme, že tato cena by se ještě musela navýšit o prémii (například při vytěsnění u francouzské společnosti EDF to bylo +50 %). V tomto případě by to znamenalo 265 miliard,“ doplnil Trampota.

Původní návrh zákona z dílny ministerstva spravedlnosti počítal s potřebou 85 procent hlasů přítomných při dvoutřetinové účasti. Legislativní rada vlády v lednu přijetí této pasáže reagující na pozici státu v energetické skupině ČEZ nedoporučila.

„Vláda reagovala na některé podněty Legislativní rady vlády, která ty původní návrhy našeho ministerstva označila za snad vypadající, že je pouze pro jednu jedinou firmu. Proto to rozšíření,“ uvedl ve středu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Návrh podle něj reaguje na přijatou evropskou směrnici a také na poznatky z praxe, kde se ukázalo, že pro takzvané kotované společnosti je díky rozdrobené struktuře akcionářů realizace přeměn za souhlasu 90 procent všech akcionářů prakticky neproveditelná.