Článek
„Předmětem jednání s guvernérem ČNB, panem premiérem, mnou a pány předsedy sněmovních stran byla novela zákona o ČNB, kterou vláda schválila tento týden. S premiérem jsme vysvětlovali, v čem je ta novela důležitá a proč je třeba ji přijmout, ideálně v nějakém zrychleném procesu,” řekla k jednání Schillerová.
Novela má centrální bance umožnit kupovat na sekundárním trhu vládní dluhopisy včetně těch s delší splatností. „Samozřejmě ČNB nemůže kupovat dluhopisy přímo od státu,” zdůraznila Schillerová. Centrální banka momentálně smí obchodovat s nástroji se splatností do jednoho roku a jen s bankami, spořitelnami a úvěrními družstvy. Novela má toto omezení zrušit.
Schillerová podle svých slov chtěla s premiérem Babišem opozici vysvětlit důležitost novely. Opozice předtím zablokovala projednání zákona ve zrychleném řízení.
Vláda ve Sněmovně narazila. ČNB nebude moci kupovat státní dluhopisy
„Je velmi důležité, aby ČNB mohla využít toto protikrizové opatření a vstoupit na trh se státními dluhopisy. Už dnes může na sekundárním trhu kupovat dluhopisy se splatností jednoho roku. My ale chceme, aby měla možnost kupovat i střednědobé a dlouhodobé,” řekla ministryně financí.
„ČNB tak dostane na trh více likvidity a nám se bude dařit prodávat dluhopisy za výhodnější úrok. Jde o běžnou praxi ECB a řady dalších centrálních bank,” zdůraznila Schillerová.
Podle ní je toto ustanovení novely zákona o ČNB připraveno už pět let a celou dobu se nedaří novelu prosadit.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok si loni vydělal přes čtyři miliony čistého
„Hlavní důvod pro nepodpoření záměru ČNB byl patrně argument, že tuzemský bankovní sektor má dostatek likvidity, a není tak potřeba provádět kvantitativní uvolňování po vzoru jiných zemí, a není tak ani nutné zákon projednávat v režimu legislativní nouze,“ komentoval hlasování poslanců hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Obavy o úspory drobných střadatelů
Novela, kterou se mají poslanci opět zabývat v dubnu, vyvolala dohady o dopadu na drobné střadatele. „Celkový objem nákupů by určitě nebyl tak velký, aby ohrozil úspory obyvatel, jde o spíše technické opatření pro udržení funkčního trhu vládních dluhopisů,“ uvedl k tomu Seidler na dotaz Novinek.
„Celá řada zemí postupuje obdobně, nejde tak z pohledu finančních trhů o žádný nevídaný požadavek. To, že uvedené kroky centrálních bank mají své stinné stránky a mohou vést k případným rizikům později, je nepochybné, ale v tuto chvíli se hraje o akutní záchranu ekonomiky a snahu za každou cenu zklidnit paniku na finančních trzích,“ uzavřel ekonom.
V posledních dnech k obdobným krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.
