Vláda se chystá zopakovat trik vylepšující schodek rozpočtu

Schodek rozpočtu, naplánovaný na letošek ve výši 252 miliard korun, chce ministerstvo financí v příštím roce srazit na 235 miliard korun. Návrh rozpočtu se chystá letos zveřejnit nezvykle později, do konce tohoto měsíce, aby se ministři během prázdnin „nehádali o peníze“ prostřednictvím médií.

Čísla zatím nikdo nechce prozrazovat, ale podle opozičního poslance a stínového ministra dopravy Martina Kolovratníka (ANO) se v kuloárech nese, že i v rozpočtu 2025 bude zvolen stejný postup, tedy půjčka od Evropské investiční banky a kritizovaná pře-půjčka do SFDI.

Loni si takto stát půjčil 18 miliard, letos zhruba 20 miliard korun a v dalších letech by mělo jít o podobné částky. Stát má s investiční bankou domluvenou úvěrovou linku, čerpat bude podle výhodnosti a potřeby. Peníze na železnici jsou potřeba i kvůli nákladnému zavádění evropského zabezpečovače ETCS, který automaticky zastaví vlaky, ocitnou-li se proti sobě na jedné koleji.

Proti půjčce mimo rozpočet se vymezil i prezident Petr Pavel. „To je jedna věc, která byla kritizována na rozpočtu v minulém roce. Apeloval jsem na ministra financí, na předsedu vlády, aby takové kritice nešli naproti tím, že budou opakovat stejnou věc,“ poznamenal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k prezidentově výhradě vyjádřil vyhýbavě. „Jaké nástroje na financování státního dluhu a deficitu zvolíme, dnes ještě nevím,“ prohlásil.

V minulosti vláda odůvodňovala mimorozpočtové financování dopravní infrastruktury tím, že půjčky byly v daný moment výhodnější než vydání státních dluhopisů.

Výhodná půjčka ale podle analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty nenutí vládu účtovat ji originálním způsobem, jaký poprvé využila v rozpočtu na rok 2023.

„Šlo to takzvaně udělat i postaru. To znamená, že by si ministerstvo financí půjčilo prostředky u evropské banky a poté udělalo transfer ze státního rozpočtu do fondu dopravní infrastruktury, jak to bylo běžné,“ popsal Bárta.

„Nyní to probíhá stylem, že si ministerstvo půjčí prostředky a neposkytne transfer fondu, nýbrž mu poskytne půjčku. Proto je deficit vytvořen v rozpočtu fondu, a nikoli ve státním rozpočtu,“ dodal.

Z hlediska dluhových ukazatelů, jak je sleduje například Evropská unie, sice operace nehraje roli. „Iluze však může spočívat v tom, že veřejnost sleduje pouze hotovostní výsledek státního rozpočtu, a nikoli veřejné finance jako celek,“ podotkl ekonom.

Čím více si stát půjčí pomocí mimorozpočtových fondů, o tolik je nominální rozpočtový deficit na papíře nižší. Stát tak u veřejnosti vytváří dojem, že hospodaří lépe, než odpovídá realitě.

Kolovratník upozornil, že až začne ministerstvo dopravy od roku 2026 úvěry splácet, bude mít najednou vůči ministerstvu financí dluh ve výši 60 nebo více miliard korun, takže jedna státní instituce bude dlužit jiné přibližně třetinu svého rozpočtu.

Odklizení části deficitu do mimorozpočtové kapitoly dopravního fondu je rozpočtový prohřešek i podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila.

„Stát tím reálně nic neušetří, ovšem část výdajů dočasně zamete pod koberec, takže nebudou tolik na očích. V blízké budoucnosti je ovšem bude muset opět přiznat, čímž naopak zhorší deficit v některém z příštích roků,“ konstatoval.

„Nelze se tedy ubránit dojmu, že jde hlavně o laciný účetní trik, který má vládě dopomoci vykázat snahu o rozpočtovou konsolidaci,“ podotkl Hradil.

Ministerstvo financí plány neodhalilo, nicméně něco naznačuje již to, jak jako mantru opakuje svá dřívější tvrzení, podle kterých se o žádný „trik“ nejedná.

„Státní fond dopravní infrastruktury je součástí sektoru vládních institucí, tudíž jakýkoliv dluh či deficit vzniklý ve fondu je zahrnut také v celkovém nominálním schodku i dluhu veřejných financí. Nejedná se tedy o žádné schovávání části dluhu mimo oči veřejnosti,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.

Podle něj se všechny závazky a dluhy, ať už jsou v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury, nebo jiných veřejných institucí, evidují a pravidelně zveřejňují podle zákona a mezinárodních standardů.

Z fondu dopravní infrastruktury stát financuje především výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu silnic a dálnic, celostátních a regionálních železnic a dopravně významných vnitrozemských vodních cest.