Článek
Řada výrobků stojí v zemích EU přibližně stejně a jejich ceny se liší pouze odlišnou sazbou DPH. Zatímco dnes lidé při převozu přes hranice platí českou sazbu, po vstupu do Unie zaplatí zboží se sazbou, která platí v dané zemi.
Například v Německu je základní sazba DPH 16 procent a lidé by tak podle Legierské mohli jezdit kupovat levnější výrobky do Německa. Sblížení sazeb by bylo především pro chudší skupiny obyvatel mnohem citlivější, upozornila Legierská.
Stavební práce danit mírněji
Ministerstvo financí (MF) chce podle Legierské vytvořit zcela novou sazbu daně z přidané hodnoty na stavební práce ve výši 15 až 17 procent. Nyní činí pět procent, po vstupu do EU by měla vzrůst na 22 procent.
"Překážkou však bude Evropská unie," uvedla Legierská. Jedno z unijních pravidel totiž říká, že členská země nesmí zvyšovat počet svých sazeb DPH. Výjimku pro ČR bude vyjednávat český velvyslanec při EU Pavel Telička.
Stavební práce jsou v Evropské unii zdaňovány základními sazbami. ČR však vyjednala výjimku, podle které může do konce roku 2007 ponechat ve snížené sazbě stavební práce určené k bydlení. Na vyšší sazbu DPH u stavebních prací po vstupu do EU citelně doplatí veřejná správa, upozornila Legierská. "Stát, kraje i obce mají omezené prostředky ze státního rozpočtu a po zvýšení sazby tak postaví daleko méně než dosud," varovala.
Nejistý je také vývoj sazeb DPH u restaurací a hospod. Ty nyní platí sníženou, pětiprocentní sazbu. EU tyto služby před několika lety přeřadila do základní sazby a nyní uvažuje o jejich vrácení do snížené sazby DPH, na což spoléhá i česká vláda.
"Pokud se však členské země nedohodnou do konce dubna 2004, budeme muset sazby DPH v restauracích zvýšit," upozornila Legierská.
Jednodušší daň z příjmů
Legierská dále informovala, že MF připravuje nový zákon o daních z příjmů, který by měl lidem i firmám zrušit většinu odečitatelných položek a úlev a zjednodušit celý systém. Zákon by měl platit od 1. ledna 2006.
"Neumím si představit, že by nový zákon obsahoval všechna osvobození, výjimky a úlevy, které v ČR vznikly v průběhu 90. let," poznamenala Legierská. Jako příklad uvedla takzvané reinvestice. "Bude ale velký tlak na zachování různých odečitatelných položek, především ze strany odborů," předpověděla.
MF se neobává, že by české firmy prchaly na Slovensko, které již přistoupilo k razantní reformě. Sazba daně od ledna 2004 klesne na 19 procent a tamní vláda ponechala pouze jedinou odečitatelnou položku na fyzické osoby ve výši 80 tisíc korun. Ministerstvo argumentuje tím, že českým podnikatelům se díky různým úlevám snižuje základ daně.
Slovenských 19 procent tak prý odpovídá českým 22 až 23 procentům. Do roku 2006 přitom klesne daň tuzemským firmám až na 24 procent.
Nižší odvody pojistného
Cílem kabinetu je také snížit odvody podniků na sociální a zdravotní pojištění. "Zatímco v Evropské unii dosahují tyto odvody průměrně 20 procent, v ČR to je 35 procent," uvedla Legierská.
Podniky v Unii však zase mají vyšší daně z příjmů. Od snížení odvodů si úředníci slibují především odbourání tzv. schwarz systému, kdy firmy zaměstnávají pracovníky na živnostenský list, a nemusejí se tak starat o jejich zdravotní a sociální pojištění. Výpadek příjmů by však stát musel řešit zvyšováním jiných daní, například sbližováním sazeb DPH.