Článek
„Přinese to běžnému spořiteli jeden milion korun navíc oproti současnému stavu, pokud začne včas,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Udělali jsme zásadní krok pro čtyři miliony lidí, kteří si dnes spoří na stáří, i pro ty, kteří se k tomuto kroku odhodlají v budoucnu,“ dodala.
Návrh teď zamíří do Sněmovny. Mladé chce kabinet k dlouhodobému spoření motivovat výrazně vyšší státní podporou. Lidé do 30 let budou dostávat 40 procent svého měsíčního vkladu místo současných 20 procent. Při maximálním podporovaném vkladu 1700 korun tak může státní příspěvek dosáhnout 680 korun měsíčně. U dětí se zároveň sníží hranice vkladu, od které vzniká nárok na příspěvek, z 500 na 100 korun měsíčně.
Vláda si od toho slibuje, že lidé začnou u sebe i dětí na zajištění v důchodu myslet výrazně dříve než nyní. Čím delší dobu totiž peníze pracují, tím větší význam má jejich zhodnocení a složené úročení.
Novela zároveň zmírní jednu z hlavních bariér pro mladé: peníze nebude nutné nechat v penzijním spoření až do důchodu. Lidé do 36 let budou moci po nejméně deseti letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce či dodatečného zdanění. Zbytek úspor budou moci dál investovat na penzi.
„Chceme, aby peníze mladých lidí nebyly drženy v příliš konzervativních investicích,“ konstatovala Schillerová.
Novým klientům budou penzijní společnosti jako první a nejjednodušší volbu nabízet takzvanou strategii životního cyklu. Ta předpokládá, že v mladším věku bude penzijní spoření více využívat akciové investice, které mají vyšší potenciál výnosu, ale také více kolísají. S blížícím se důchodem se má podíl rizikovějších investic postupně snižovat a peníze se přesouvat do konzervativnějších nástrojů. Do věku 50 let má být při využití této strategie tři čtvrtiny aktiv v akciích. Klienti si ale budou moci zvolit i jinou investiční strategii.
Kabinet zároveň výrazně zasáhne do poplatků penzijních společností. U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů zruší poplatek za zhodnocení a maximální poplatek za správu stanoví na 0,5 procenta ročně. Výjimkou zůstanou alternativní fondy, u nichž se pravidla poplatků nemění.
„Je to naprosto zásadní změna, protože penzijní společnosti dnes vybírají poplatek okolo dvou procent, tedy jeden z nejvyšších v Evropě,“ prohlásila Schillerová s tím, že to ukusuje z úspor střadatelů.
Penzijní společnosti si ale stěžují, že jim vláda zásadně sníží příjmy. „Ty nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů a už vůbec nebudou umožňovat rozvoj produktu. Jednoduše řečeno: každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu,“ okomentoval to prezident Asociace penzijních společností Radek Moc.
Pokud podle něj ve Sněmovně nedojde k revizi v poplatkové oblasti, spadnou všechny pozitivní úpravy, které reforma obsahuje, pod stůl. „Devadesát pět procent nových klientů je potřeba aktivně získávat – ať už skrze síť prodejců nebo marketingem. Vládou navrhované příjmy ale ani provize prodejcům, ani náklady na marketing nepokryjí. Místo nárůstu účastníků ve třetím pilíři tak budeme sledovat jejich úbytek,“ prohlásil.
Schillerová s argumentem, že klientů ubude, nesouhlasí. Podle ní naopak přibudou noví. „Destabilizace nehrozí. Penzijní společnosti se budou muset ke svému hospodaření postavit jinak,“ podotkla.