Vláda schválila rozpočet na příští rok, nejvíc si polepší obrana

„Schválili jsme rozpočet, odpovědný rozpočet na příští rok. Rozpočet, ve kterém se odrážejí priority vlády a potřeby naší země. Schodek veřejných rozpočtů bude v poměru k HDP ve výši 2,2 procenta. Česko se tak opět dostane po mnoha letech pod tři procenta, která určují tzv. Maastrichtská kritéria,“ řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Kabinet návrh rozpočtu schválil jednomyslně.

Nejvíc, skoro o 39,4 miliardy, si proti letošku polepší resort obrany. Naopak o třetinu peněz, 7,4 miliardy, přijde ministerstvo pro místní rozvoj. Původně ale mělo dostat ještě o tři miliardy méně. Ministerstvo dopravy si pak pohorší o více než devět miliard, ministerstvo průmyslu a obchodu o více než 14 miliard Kč.

„Sestavili jsme první rozpočet této vlády, který nečelí mimořádným výdajům vyvolaným vnějšími krizemi, jako bylo skokové zdražení energií nebo pomoc Ukrajině či uprchlíkům hledajícím v ČR bezpečí před agresí Ruské federace. Schválený rozpočet tak můžeme označit jako odpovědný,“ uvedl ke schválenému návrhu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Proti letošnímu plánovanému rozpočtu, který počítá se schodkem 295 miliard, mají výdaje státu klesnout o 31 miliard. Vláda se tak podle Stanjury vrací ke své prioritě, kterou je rozpočtová disciplína.

„Rozpočet plní naše závazky zvýšením výdajů na obranu a školství, nesaháme ani na sociální dávky – a to i přes rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu,“ uvedl šéf státní kasy.

Příjmy rozpočtu mají hlavně díky plánovanému zvyšování daní příští rok proti letošnímu schválenému rozpočtu stoupnout o 12 miliard. Úpravy v daních přináší konsolidační balíček, který je ve Sněmovně před schvalováním. Opoziční poslanci to však brzdí a kritizují kabinet, že vyšší daně a odvody tvrdě dopadnou na většinu domácností i firem.

Ministerstvo financí potvrdilo, že proti srpnu došlo v rozpočtu ke změnám ve struktuře výdajů.

Na základě očekávaného vývoje pokladního plnění a schválení nového programu otevření pracovního trhu pro cizince ze třetích zemí zahrnulo do upravené verze rozpočtu očekávané daňové příjmy a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši šest miliard.

Kromě toho předpokládá vyšší příjmy z dividend společností, ve kterých má stát podíl. Tyto dodatečné příjmy v celkové výši 19 miliard byly přerozděleny mezi rezorty v rámci zářijových koaličních jednání, nicméně deficit rozpočtu zůstal stejný.

V návrhu, který kabinet nyní odešle do Sněmovny, jsou podle ministerstva financí i seškrtány výdaje na národní dotace. Úspory a vyšší daně mají podle vlády během dvou let snížit rozpočtové deficity celkem o 150 miliard, a přibrzdit tak tempo zadlužování státu.

Vláda se zavázala vyčlenit na výdaje na obranu v příštím roce částku odpovídající dvěma procentům hrubého domácího produktu, což je téměř 160 miliard.

Přes 151 miliard je rozpočtováno v kapitole ministerstva obrany, zbytek například v kapitolách Správy státních hmotných rezerv, ministerstva zahraničí, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Národního bezpečnostního úřadu nebo ministerstva dopravy.

Rozpočet nakonec také posiluje výdaje na školství. „Plní především závazek vlády navýšit platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy v ekonomice.

Průměrný plat učitele tak v příštím roce stoupne o 2501 Kč na 52 426 Kč. Zároveň také zachovává výši výdajů na vědu a výzkum z národních zdrojů, tzn. 40,2 miliardy Kč ve stejné výši jako v roce 2023,“ uvedlo ministerstvo financí.

Kromě učitelů si státní zaměstnanci nepolepší. Mzdové výdaje napříč všemi kapitolami meziročně klesnou o dvě procenta, díky čemuž má stát ušetřit 9,2 miliardy Kč.

Odbory požadují růst tarifů, tedy základu výdělku hasičů, policistů, úředníků, pracovníků kultury či učitelů o deset procent.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale po jednání s nimi minulý týden řekl, že vláda s plošným navýšením nepočítá a odboráři si mají vyjednat přidání s jednotlivými ministry.

Provozní výdaje státu se mají příští rok snížit o 2,3 miliardy Kč. Naopak více bude stát muset vyčlenit na financování státního dluhu, které má vzrůst na téměř 95 miliard z letošních 70 miliard. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce se zvýší na 151 miliard, když podle zákonné automatické valorizace od ledna dosáhne měsíční úhrada za osobu 2085 Kč.

Příjmová strana rozpočtu počítá příští rok s daňovými příjmy v objemu přes 952 miliard, což je meziroční nárůst o pět miliard a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 756 miliard. To je proti letošnímu rozpočtu víc o téměř 68 miliard. Inkaso daně z přidané hodnoty má vzrůst o pět miliard na téměř 387 miliard, na spotřebních daních vláda plánuje vybrat bezmála 159 miliard Kč. Vyšší výběr očekává i u daní z příjmů. Kabinetem schválený rozpočet pak zahrnuje i 127,5 miliardy korun z Evropské unie.

Sněmovna by se měla začít rozpočtem zabývat 25. října.