Článek
Novela odstraňuje nynější vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit během pěti let aspoň 30 procent svých dluhů. Hranici úhrady dluhů ale novela nestanovuje.
Pokud novelu schválí Sněmovna i Senát a podepíše prezident, postačí podle nových pravidel, když dlužník nabídne věřitelům na úhradu svých dluhů postižitelný majetek a dále bude po dobu sedmi let vynakládat veškeré úsilí k tomu, aby své dluhy splatil.
Novela také umožňuje rychlejší oddlužení těm dlužníkům, kteří během tří let splatí alespoň 50 procent pohledávek svých nezajištěných věřitelů. „Je to nabídka pro dlužníky, kteří jsou motivovaní a chtějí se vrátit do normální ekonomiky. Místo toho, aby jim stát posílal sociální dávky, budou oni posílat státu daně. Nová pravidla nejsou žádnou dluhovou amnestií, ale systém poctivého splácení téměř veškerého výdělku věřitelům po dobu sedmi let,“ řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Na úkor druhých
Kritici novely ale upozorňují, že by to mohlo vést k masovému zneužívání oddlužení, protože novela v podstatě říká, že z dluhů se nemusí věřitelům splatit ani koruna. Dlužníkům žádajícím o oddlužení čili osobní bankrot bude stačit projevit dobrou vůli, kterou posoudí soud, respektive insolvenční správce. Všechny exekuce pak budou zcela zastaveny. Dlužník si přitom může poté udělat další dluhy a žádat o další oddlužení. A navíc není žádný limit.
K tomuto návrhu se vžila zkratka „dluhová amnestie“, protože nulové varianty splácení může využít všech 650 tisíc dlužníků. Řada dlužníků se ocitá v tzv. dluhové pasti, kdy se jejich pohledávky stávají prakticky nesplatitelné. Jejich celková výše, včetně příslušenství, roste rychleji, než kolik jsou dlužníci schopni ze svých příjmů a majetku splácet.
Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají skutečně zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů.
„Dluhové pasti nulová varianta oddlužení nevyřeší, naopak to může být pro některé dlužníky jen dalším signálem, že své dluhy nemusí platit. Může přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování, a to na úkor věřitelů, kteří by nově nesli až stoprocentní finanční riziko. V budoucnu to tak může vést k ještě větší míře zadluženosti,“ reagoval prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Podle něho věřitelem nejsou jen poskytovatelé úvěrů, ale také například majitelé nemovitostí, kterým nájemníci dluží nájemné, společenství vlastníků bytových jednotek či bytová družstva, která doplácejí na své neplatící sousedy, nebo firmy či živnostníci, kteří třeba spotřebiteli poskytli určitou službu a nedostali za ni zaplaceno. „Tito lidé nemohli vznik svých pohledávek nijak ovlivnit, je tedy nespravedlivé, aby stát řešil z podstaty věci sociální problém výhradně na jejich úkor,“ zdůraznil Staněk.
Správce: Šance pro restart
Naopak například insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower Oldřich Řeháček považuje i nulovou variantu oddlužení za krok správným směrem.
Svým způsobem je to logické: jeho firma je jednou z největších na zpracovávání návrhů na osobní bankrot, dostává z každého případu několik tisíc korun, a protože vláda prosazuje nulovou variantu, lze předpokládat, že počet dlužníků, kteří se teď do oddlužení chránícího před exekucemi pohrnou a budou potřebovat služby insolvenčních správců, poroste.
Řeháček však odmítá, že by Pelikánovi a vládě za dluhovou amnestii tleskal z tohoto důvodu. „Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají skutečně zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají, protože nesplňují základní současnou podmínku oddlužení, tedy schopnost uhradit věřitelům alespoň 30 procent dluhu,“ konstatoval Řeháček.
Připustil ale, že někteří dlužníci se mohou pokoušet oddlužení zneužívat. „Zde pak bude zejména na insolvenčních správcích, aby řádně dohlíželi na to, že se dlužník opravdu snaží o poctivé vyrovnání s věřiteli, tedy mj. v průběhu oddlužení dosahuje takového příjmu, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Pokud tak dlužník nečiní, insolvenční správce bude navrhovat zrušení schváleného oddlužení. To by mělo být dostatečnou pojistkou,“ soudí Řeháček.
