Vláda nesplní slib, že zvýší slevu na poplatníka

Experti za to kabinet kritizují. „Vláda ve svém prohlášení slibuje snížit zdanění pracujících zvýšením slevy na poplatníka. Tvrdí však, že na to nemá peníze. Zároveň ale našla prostředky na zvýšení limitu pro paušální daň, což nejvíce pomáhá vysokopříjmovým živnostníkům, a dál toleruje miliardovou výjimku u spotřební daně pro vinaře,“ podotkl ekonom Jakub Komárek ze společnosti PAQ Research.

„Politika je o prioritách,“ připomněl. „A nízké zdanění běžných pracujících mezi ty vládní nepatří. Přitom odborníci dlouhodobě upozorňují, že právě snížení zdanění nízkopříjmových zaměstnanců je klíčové pro rozhýbání naší stagnující ekonomiky,“ dodal.

To, že svůj závazek vláda nesplní, je z řady důvodů velká škoda i podle Daniela Münicha ze think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Podle něj by se měla sleva navyšovat automaticky.

„Neautomatické valorizace jsou časovou a jinou zátěží. Také by to zvýšilo předvídatelnost daňového systému pro plátce daně, a nejen je. Tato forma daňové slevy je administrativně extrémně efektivní způsob, jak pomáhat nízko výdělečným a jak je motivovat k práci,“ řekl Münich.

Už řadu let reálná hodnota této úlevy klesá a s ohledem na svižný růst mezd o to rychleji. „Jediná výdělečná skupina, která nevydělala, a dokonce prodělala na přenastavení zdanění příjmu po zrušení superhrubé mzdy od roku 2021, byli právě nízkopříjmoví. Zvýšení této slevy jim to nyní mohlo alespoň částečně kompenzovat,“ konstatoval Münich.

Základní sleva na poplatníka, která se odečítá od vypočtené daně, dosahuje v současnosti 30 840 korun ročně, tedy 2570 korun měsíčně. Naposledy se zvýšila v roce 2022 jako reakce právě na zrušení superhrubé mzdy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale říká, že na navýšení nejsou prostředky.„Programové prohlášení jsme psali v období, kdy jsme nevěděli, jaké přijdou vnější šoky, které měly negativní dopady na ekonomiku v podobě vysoké inflace a vysokých cen energií. Není na to prostor,“ prohlásil.

Podle Münicha má nyní stát problém vybrat dost peněz na daních. „Způsobilo to brutální snížení daní v podobě zrušení superhrubé mzdy,“ podotkl. „Ale i to by se dalo řešit,“ dodal ekonom a navrhuje vyšší progresi daně z příjmů fyzických osob, kdy by nízkopříjmoví odváděli na dani méně a zbylí více.

Podle sociologa Daniela Prokopa by šlo náklady na automatickou valorizaci slevy kompenzovat podobným mechanismem u navyšování spotřebních daní. „Jejich role v příjmech státního rozpočtu neustále klesá – vybíráme jimi už dekádu kolem 160 miliard korun ročně, takže v procentech hrubého domácího produktu pořád méně,“ upozornil.

Obecně podle Prokopa platí, že když se sleva na poplatníka nevalorizuje, tak danění práce skrytě roste.

To, že je proti valorizaci daňové slevy, přiznal Stanjura už dříve. „Kdyby to zvýšení bylo o sto korun měsíčně, tak dopad je kolem šesti miliard,“ prohlásil loni v dubnu. Ve hře přitom bylo už několik variant, jak slevu upravovat. Stanjurův postoj ve vládě podporuje TOP 09. I jeho šéfka Markéta Pekarová Adamová argumentuje mimořádnými výdaji kvůli inflační a energetické krizi a válce na Ukrajině.

Ačkoliv vládu už tlačí i čas, o zvýšení slevy ještě uvažují koaliční lidovci a STAN. „Máme to v programovém prohlášení a já bych chtěl, aby se tato věc ještě prosadila,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Potřebujeme skupinu lidí pracujících za podprůměrný příjem vyvázat ze snahy dostat se do šedé ekonomiky, pracovat načerno a brát spíš dávky,“ vypíchl jeden z argumentů předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Ani jedna z těchto koaličních stran však nemá dostatek sil na prosazení změny. „Je to v gesci ministerstva financí,“ dodal Bernard.

Zvýšení slevy by podpořili opoziční Piráti, naopak hnutí ANO se stejně jako při rušení superhrubé mzdy shoduje s občanskými demokraty. Jako ODS teď argumentuje rozpočtovými dopady.

„Nebudu teď hned slibovat, že pokud budeme vládnout, tak okamžitě začneme snižovat daně. Nejdřív se vrátíme k tomu, že je začneme zase řádně vybírat,“ uvedla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.