Článek
„Dokument, který zpracovala pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva financí, průmyslu a obchodu a Skupiny ČEZ, byl předložen v utajovaném režimu, jelikož obsahuje citlivé a kurzotvorné informace. Vláda jej vzala na vědomí a schválila kroky, které z něj vyplývají,“ uvedla mluvčí resortu financí Michaela Lagronová.
Doplnila, že k tomu nebude zveřejňovat žádné podrobnosti až do doby před podpisem finální smlouvy s dodavatelem, což by mělo proběhnout do konce března příštího roku.
Francie může Česku zatopit
Společnost ČEZ v červenci oznámila, že preferovaným dodavatelem bloků je jihokorejská KHNP. A právě to by mohlo schválení státní podpory ztížit. V soutěži totiž kromě severoamerického Westinghouse neuspěla ani francouzská EDF. A Francie má v Evropské unii silné slovo.
Tendr na dostavbu Dukovan byl v pořádku, rozhodl ÚOHS pár dní poté, co zakázal uzavřít smlouvu
„Notifikace bude ještě velký boj, který se může nepříjemně komplikovat, protože vzhledem k výsledku tendru nemáme podporu Francie. Dá se očekávat, že se budou řešit maličkosti, každá příležitost na doplňující dotazy,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Připomněl, že kromě povolení státní podpory se na evropské úrovni bude jednat o stížnosti EDF k Evropské komisi o státní podpoře ze strany Jižní Koreje.
Komplikace se hromadí
Francouzská firma tvrdí, že korejská vláda může KHNP poskytovat nespravedlivou dotační podporu, což by mohlo narušit hospodářskou soutěž na evropském trhu.
„Správně by ty dva světy měly být oddělené, ale když probíhá takové vyšetřování, nepůjde notifikace zrovna pružně. Teď navíc dostali evropští úředníci nabito, protože v samotné Jižní Koreji teď opoziční strana projekt zpochybňuje a říká, že je cena neúměrně nízká. Nejsem optimista, že vyšetřování pro českou stranu dopadne dobře,“ doplnil Gavor.
Narážel na politickou situaci v Jižní Koreji, kde prezidentu Jun Sok-jolovi hrozí odvolání kvůli tomu, že nedávno jednostranně vyhlásil stanné právo. Aktivity KHNP v českém tendru otevřeně podporoval. Naopak opozice je otevřeně kritizuje.
Další komplikací je právní spor KHNP s Westinghouse, kdy severoamerická firma tvrdí, že korejská firma neoprávněně využívá její duševní vlastnictví. To se podle Gavora bude muset zřejmě vyřešit tak, že se Westinghouse, který na dostavbu bloku v Dukovanech ani nepodal závaznou nabídku, bude nakonec na projektu podílet pravděpodobně dodávkou řídicích systémů.
Westinghouse znovu na scéně. Korejci naznačují spolupráci na Dukovanech
„Právní spor s Westinghouse to strašně komplikuje a mělo to už být dávno vyřešeno,“ uvedl analytik. Westinghouse se podílel i na jediné stavbě KHNP mimo Jižní Koreu v lokalitě Baráka ve Spojených arabských emirátech. To podle Gavora může tlačit na menší zisk českých firem zapojených do výstavby. Na celkové hodnotě kontraktu se mají podílet asi ze 60 procent.
„Už teď Korejci přislíbili limitovaný koláč a Westinghouse z něj ještě ukrojí. Korejci budou také chtít vydělat a KHNP se bude snažit, aby čeští dodavatelé šli s cenou dodávek takzvaně na krev a vše se zkomplikuje,“ dodal.
Navíc teď nelze smlouvu s KHNP podepsat, protože EDF i Westinghouse si stěžovaly u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten sice jejich námitky zamítl, firmy proti rozhodnutí ale podaly rozklad.
„V současné době probíhá druhostupňové řízení po obdržení rozkladů, které jsme dostali v polovině listopadu. Předseda úřadu Petr Mlsna o tom zpravidla rozhoduje do šedesáti dnů,“ řekl Novinkám mluvčí úřadu Martin Švanda.
Nešťastné utajení
Analytici neskrývají překvapení z toho, že vláda model financování nezveřejnila.
„Je dobře, že se projekt posouvá dále. Nicméně není dobré, že se daňoví poplatníci, akcionáři ČEZ, investoři do jiných než jaderných zdrojů ani spotřebitelé elektřiny nedozvěděli nic dalšího,“ řekl analytik Capitalinked Radim Dohnal.
Všechny jmenované skupiny mají podle něj právo vědět, jak bude zdroj financován, a z toho si dopočítat dopad na státní dluh, úroky, hospodaření ČEZ, dopady na elektroenergetiku a také na cenu elektřiny.
„Myslím si, že by to nemělo být v režimu tajné, není to záležitost, která se týká vojenské bezpečnosti, ale je to největší investice, kde se silně angažuje stát,“ doplnil Gavor.
Stavba prvního nového bloku má začít v roce 2029 a do zkušebního provozu má být uveden v roce 2036.