Vláda chystá povodňové dluhopisy

„Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden,“ oznámil ve čtvrtek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že v rozpočtu na příští rok se má na odstraňování důsledků záplav vyčlenit dalších deset miliard. Stát by tak měl v roce 2025 hospodařit s deficitem 240 miliard.

Peníze chce Stanjura získat vydáním dluhopisů. „Intenzivně na toto téma jednáme například se zástupci bank, zda by byl o takovou formu dluhopisů z jejich strany zájem,“ řekla Novinkám mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Nevyloučila, že by nabídka mohla směřovat i k fyzickým osobám, jako po povodních v roce 1997. „Nejprve je třeba vyhodnotit, zda by takzvané povodňové dluhopisy byly výhodné pro stát, a to zejména v návaznosti na úrokové míry,“ uvedla.

Dluhopisy pro občany, se kterými přišli předchozí strážci státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) a Alena Schillerová (ANO), se těšily mezi lidmi obrovské popularitě. Takzvané Dluhopisy Republiky lidé kupovali za desítky miliard korun, Stanjura ale jejich vydávání hned na začátku svého mandátu v lednu 2022 zastavil, hlavně kvůli růstu inflace a rychle rostoucím úrokům, které stát musel lidem vyplácet.

Zástupci bank zájem o státní obligace připustili, zároveň upozornili, že je v investičním portfoliu mají už teď.

„V případě povodňových dluhopisů bude záležet na konkrétních podmínkách, za nichž budou tyto dluhopisy nabídnuty nejen institucionálním investorům, ale zejména individuálním klientům, protože primárně jejich zájem bude rozhodovat o úspěchu těchto dluhopisů,“ řekl Novinkám mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Kvůli dodatečným výdajům stát letos i v příštím roce překročí výdajové rámce, Stanjura ale upozornil, že české i evropské předpisy to umožňují v případě živelní pohromy.

Také řekl, že neuvažuje o vytvoření nějaké speciální daně k pokrytí škod. Po povodních v roce 2010 to za ministra financí Kalouska byla stokoruna měsíčně, o niž byla ponížena sleva na dani.

Třicet miliard korun navíc ze státní kasy v letošním roce považuje Stanjura za horní hranici odhadu. Pokud budou nakonec škody nižší, deficit se úměrně sníží, tvrdí.

Na financování škod se budou podílet také rozpočty samospráv a pojišťoven, vláda chce žádat o pomoc i v Bruselu.

Ačkoliv celkový rozsah škod ještě není znám, podle některých ekonomů se navýšení schodku o 30 miliard zdá už jen vzhledem k odhadu pojišťoven a rezervám krajů až příliš vysoké.

„Tolik miliard na povodňové škody z navýšeného schodku státního rozpočtu se zdá být až příliš moc. Vždyť jen pojištěné škody, při minulých povodních polovina škod celkových, mají tvořit maximálně 17 miliard,“ upozornil hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Navíc prozatímní schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 176 miliard z červencových 192 miliard korun, na celý rok je naplánovaný na 252 miliard. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se však celkové škody mohou pohybovat kolem 100 miliard korun, přičemž při minulých povodních kryl státní rozpočet zhruba čtvrtinu.

Na financování záplavových škod může vláda využít třeba program Živel, který mohou obce a kraje čerpat na obnovu budov, komunikací či mostů. Je v něm ale jen 800 milionů korun.

Ministerstvo financí Novinkám potvrdilo, že vláda zažádá o peníze z evropského Fondu solidarity. O výhodnou půjčku od Evropské komise v rámci Národního plánu obnovy jako loni, kdy si z nabízených 137 miliard vzala 19,4 miliardy Kč, už vláda podle mluvčí ministra pro evropské záležitosti Veroniky Lukášové žádat nemůže. „Česko bude hledat jiné prostředky ze zdrojů EU,“ dodala.

Kabinet potřebuje hlavně vědět, kolik uvolní kraje a obce, které zpravidla hospodaří přebytkově. Rezerva státního rozpočtu, kde bylo na začátku roku skoro 12 miliard, je naopak téměř vyčerpaná. Vládní pracovní skupina k povodním by měla mít do týdne představu o všech dostupných formách podpory.

Krajské úřady mají teď sestavit seznam všech škod a určená ministerstva podle toho vypíší dotační tituly na obnovu po povodních. „Peníze by měl stát uvolňovat ihned,“ avizoval Stanjura.

Novela rozpočtu by se podle něj měla schvalovat ve stavu legislativní nouze. Opozice ji zřejmě podpoří.

„Rychlá pomoc a obnova po katastrofě jsou na prvním místě. O tom po zkušenostech s pandemií a tornádem vůbec nepochybuji. Proto jsme připraveni jednat s vládou o tom, aby letošní novelu měla příležitost obhájit ve Sněmovně ve zrychleném řízení,“ řekla ve čtvrtek Novinkám šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová.

„Rozhodně ale budu chtít vědět, kam peníze zamíří, a podmínkou je, aby se část dostala i k domácnostem a podnikatelům,“ dodala.

ANO povodňové dluhopisy podporuje. Navrhuje také spustit okamžitě kurzarbeit pro zaměstnavatele, jejichž firmy nemohou být po povodních v provozu.

Národní rozpočtová rada ve čtvrtek upozornila na to, že kraje a obce už dlouhodobě hromadí peníze na účtech v bankách, kde ztrácejí hodnotu, a nevyužívají své úspory k investičním projektům. Ke konci loňska měly uloženo na bankovních účtech 408,8 miliardy korun, z toho úspory krajů činily přes 65 miliard.