Vláda by měla pomoci jen ohroženým, míní ekonomové

Ke konkrétnímu způsobu, jakým by se měla vláda s rostoucími cenami energií vypořádat, se necítil Münich kompetentní vyjadřovat. Obecně si však myslí, že by se stát měl vyvarovat plošných opatření, která by dopadla na státní rozpočet. „Měla by se zavádět adresná opatření. Ta celoplošná jsou tak drahá, že to v žádném případě stát nemůže unést,“ řekl Novinkám Münich.

NERV navrhl opatření, mezi která patří např. úprava příspěvků na bydlení, rozšíření nároků na přídavky na děti, dotace pro děti chudých rodičů na kroužky nebo podpora nízkopříjmových důchodců.

Podle Münicha je jasné, že lidé kvůli ruské agresi na Ukrajině zchudnou. „Neseme dopady války, byl by zázrak zázraků, kdyby to na lidi nedopadlo. Nejchudší lidé jsou na úplném dně, musí to nést střední a vyšší třída, která sice také propadne, ale ne na dno. Kouzlo zajistit všem životní úroveň stejnou, jaká byla, nemá česká vláda a nemá to ani nikdo v zahraničí,“ dodal Münich.

V pátek budou mít evropští ministři na stole dva návrhy. Prvnímu se říká tzv. Iberská výjimka. Po vzoru Španělska a Portugalska by srazilo ceny elektřiny pro spotřebitele zastropování cen plynu pro její výrobu. Druhý návrh chce naopak zastropovat výši zisků všech elektráren, kromě plynových.

První řešení by přineslo pokles ceny burzovní elektřiny, ale větší výdaje státu, který by musel dodavatelům plynu ztrátu kompenzovat. Druhý návrh, který předkládá Evropská komise a který prosazuje Německo a Francie, chce zastropovat tržby všech elektráren kromě plynových.

Jenže bude to znamenat úlevu pro všechny spotřebitele? Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka záleží na tom, jaké se nastaví parametry. „To by záleželo na designu zpětného rozdělení získaných prostředků mezi spotřebitele. Ono je to podobné jako windfall tax (daň z nečekaného zisku – pozn. red.), ovšem není to uplatněné jednotně na celé odvětví, ale selektivně podle výroby elektřiny,“ sdělil Novinkám Marek.

Současné ceny jsou podle něj velmi náročné pro domácnosti a neúnosné pro firmy. „Vláda by měla přijít s nějakým řešením. Osobně se mi líbí návrh Evropské komise nebo tzv. Iberská výjimka, ale když to nepůjde jinak, bude i cenový strop ve hře. Ovšem tato cesta je rozpočtově velmi nákladná,“ poznamenal pro Novinky Marek.

Vláda na příští pátek svolala mimořádnou schůzi k zastropování cen energií a k prosazení daně z mimořádného zisku. Strop by se podle informací médií měl pohybovat okolo pěti tisíc korun za megawatthodinu.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lze elektřinu lidem zlevnit i dalšími cestami. „Jedná se o pozastavení obchodování s emisními povolenkami, ale také třeba o změnu v přístupu Německa ke své energetické politice. Pokud by prodloužilo životnost svých tří zbývajících jaderných elektráren, kvůli propojení trhu s elektřinou to vytvoří tlak na pokles jejích cen také v ČR. Rakušané zase mohou například zapojit svoji uhelnou elektrárnu, kterou dosud zapojit odmítají. A pokud si Francouzi pospíší s opravou desítek svých nyní odstavených jaderných reaktorů, také to pomůže,“ uvedl pro Novinky.

Pokud EU schválí opatření a všem elektrárnám, kromě plynových, zkonfiskuje nadlimitní zisky, měly by se podle Kovandy úlevy týkat sociálně zranitelných domácností a ohrožených firem. „Střední vrstvy a bohatí by si měli umět poradit z vlastních zdrojů. To je asi nejméně špatné řešení ze všech,“ dodal.

Zastropování emisních povolenek požaduje např. Polsko a Španělsko. Podle Davida Marka však nebude mít na ceny energií velký vliv. „Zmrazení EU ETS lze také zvážit, nicméně to cenu elektřiny ovlivní jen relativně málo,“ myslí si Marek.