Vítr a slunce v EU poprvé porazily uhlí

Obnovitelné zdroje se podle agentury Bloomberg v roce 2020 podílely na výrobě elektřiny v EU 38 procenty ve srovnání s 34 procenty o rok dříve. Podíl elektřiny z fosilních paliv se podle dat výzkumných organizací Ember a Agora Energiewende snížil na 37 procent.

„Je to důsledek toho, že přírůstky výkonu obnovitelných zdrojů jsou v posledních letech nejen v Evropě, ale i ve světě výrazně vyšší než u fosilních zdrojů,“ řekl Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Je to podle něho projev environmentální politiky EU, jak v legislativní, tak i finanční podobě. „Získat financování na zelené investice je teď mnohem snazší než dříve,“ dodal.

Tomu odpovídají i čísla. Po­dle evropského svazu větrné energie WindEurope byly loni v Evropské unii a Velké Británii investice do větrných elektráren na moři dvojnásobné proti očekávání z počátku roku 2020. Celkem se do nich investovalo rekordních 26,3 miliardy eur (677,7 miliardy Kč). To je podle finančního analytika WindEurope Guye Brindleye suma, s níž se počítalo nejdříve v roce 2025. Další růst se očekává i letos.

Produkce z větrných elektráren a fotovoltaiky vzrostla loni v Evropě meziročně o desetinu. Z uhlí se naopak vyrobilo o 20 procent méně, asi polovina toho co v roce 2015. Poptávka po uhlí klesá kvůli jeho zdražování, zejména kvůli rostoucí ceně emisních povolenek. Ty musí uhelné firmy platit za vypuštěné emise a jejich cena za poslední tři roky vzrostla šestinásobně z 5 na loňských 30 eur. Nyní je jejich cena ještě vyšší.

Odlišná je ale situace v České republice. Podle dat Ember se v tuzemsku loni vyrobilo 51 procent elektřiny z uhlí, 37 procent z jádra a pouze 12 procent z obnovitelných zdrojů.

Emise při výrobě elektřiny v Evropě za posledních pět let klesly o 29 procent. Toto číslo by mohlo být podle Bloombergu ještě vyšší, pokud by nedošlo ke snižování výroby z jádra. Ta loni poklesla o 10 procent, což byl největší propad za posledních 30 let. Způsobeno to bylo neplánovanými odstávkami v elektrárnách ve Francii a Belgii a odstavením bloků v Německu a Švédsku.

Obavy z toho, že stále větší důraz na obnovitelné zdroje povede k výpadkům v přenosové síti, takzvaným blackoutům, Gavor odmítá. „Myslím si, že k blackoutům docházet nebude,“ uvedl. Obnovitelné zdroje jsou podle něho sice bezmocné vůči počasí, ale všichni provozovatelé sítí v Evropě vědí, kdy nemohou spoléhat na fotovoltaiku. „Vědí také den dva dopředu, že nebude foukat, takže se mohou připravit,“ dodal. Musí být ale záložní zdroje. Když budou ubývat uhelné zdroje, musí být podle Gavora k dispozici zdroje plynové a ty budou doplňovat bateriové systémy.

S poklesem poptávky po fosilních palivech počítá i britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell. Firma uvedla, že její emise a těžba ropy již dosáhly svého vrcholu a v následujících letech budou klesat. Firma se bude čím dál více orientovat na čistší energii.

Druhá největší soukromá petrochemická společnost na světě očekává, že její produkce ropy poklesne každým rokem o 1 až 2 procenta. Firma se chce zaměřit na nabíječky pro elektromobily, zachycování a ukládání CO2 a prodej elektřiny. Počet nabíjecích míst plánuje Shell do roku 2025 zvýšit ze současných 60 tisíc na půl milionu.