Vinná réva po mrazech obrůstá. Urodí-li se, bude z toho vzácný ročník

Ve vinařství Hrabkovský na Litoměřicku poničil mráz až devadesát procent vinic. Nyní se zdá, že se vinná réva vzpamatovává. „Ukázalo se, že zhruba dvacet procent vinic nakonec mráz přežilo,“ řekl Novinkám a Právu majitel Pavel Hrabkovský.

Další vývoj nechtěl předvídat. „I keř, který zmrznul z devadesáti nebo ze sta procent, nějakou zeleň vytlačí. Jestli nasadí i hrozny, to se uvidí až za tři neděle nebo za měsíc,“ poznamenal.

Pokud hrozny budou a podaří se z nich vyprodukovat i víno, mohlo by být vzhledem k malému množství o to vzácnější.

„Pro rostliny to byl šok, ale nezahynuly a obrážejí znovu. O to kvalitnější by mohla být letošní sklizeň a tento ročník by mohl být hodně výjimečný, zvlášť tady v Čechách, kde pomrzlo skoro všechno,“ potvrzoval vinař z Kutné Hory Lukáš Rudolfský. „Za dva nebo tři týdny uvidíme, kolik nasadí květů,“ dodal Rudolfský.

Mnozí jsou ale skeptičtí. S téměř nulovou úrodou počítá jedna ze spolumajitelek Vinařství Chrámce na Mostecku Kateřina Kreisinger. „Réva sice po několika týdnech obrazí, ale hrozny nebudou, nebo nestačí dozrát. Z letošní sklizně tedy bude minimum,“ řekla Kreisinger.

Upřesnila, že zmrzlo pětadevadesát procent vinic. „Je to hodně špatné, škody jsou obrovské,“ konstatovala. Ráda by dosáhla na kompenzace od státu, je ale opatrná. „Nemáme ponětí, jestli nějaké budou. Lepší je si nedělat naděje,“ podotkla vinařka.

Ani kutnohorský pěstitel na odškodnění nespoléhá. „Vinaři nakonec asi nezískají nic. Byla by to jen neekonomická administrativa, aby někdo jezdil počítat, kolik toho zmrzlo, když něco ještě obroste. Každoročně v prosinci se dělá prohlášení o sklizni, pak bude jasno, teď těžko hodnotit,“ uvedl Rudolfský.

Pojistka proti mrazu se podle něj nevyplatí, byla by příliš drahá. „Nás by vyšla na 1,5 milionu korun,“ dodal.

Dopady rozmarů počasí se promítají i do diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Vinaři jsou proti ní, podle nich by místní producenty znevýhodnila před zahraniční konkurencí.

Rudolfský s odškodněním od státu nepočítá, recipročně mu nechce také nic platit. „Zase by to byla byrokratická zátěž a vybrané peníze se rozpustí mezi úředníky. Chápu, že stát potřebuje peníze, ale když tečou do molochu, který nás všechny vysává, tak daň nikdo platit nechce. Ať propustí půlku úředníků,“ namítal kutnohorský pěstitel.

I když by sám odvětví raději viděl bez zbytečných nařízení, kontrol a byrokracie, pro požadavky zemědělců na náhrady kvůli počasí, na něž se část veřejnosti může dívat s nelibostí, má pochopení.

„Všichni zemědělci chtějí nějaké odškodnění. Sklizeň je vždycky závislá na počasí. Když se tu nedaří, přivezou se brambory z Egypta. Jenomže pěstitel se musí o pole postarat a zaplatit lidem, i když nesklidí, aby měl šanci na úrodu příští rok,“ řekl Rudolfský

„Když jsme začínali, stačil nám jeden externí účetní. Teď pěstujeme pořád stejně, ale musíme mít na administrativu tři lidi,“ poznamenal. „Sice jsme vinařský trpaslík, ale vinařství má v Čechách obrovskou tradici, byla by škoda o něj přijít,“ dodal.