Vinaři chtějí místo spotřební daně minimální cenu za alkohol v tichém víně

„Minimální cena za jednotku alkoholu u vína naplňuje všechny požadavky, které si NERV (Národní ekonomická rada vláda) ve svém pracovním návrhu sliboval od zavedení spotřební daně, tedy vyšší příjmy státního rozpočtu a nižší dostupnost nejlevnějšího, nekvalitního alkoholu,“ komentoval hlavní důvody pro zavedení institutu minimální ceny šéf Svazu vinařů Chlad.

„Zároveň tento navrhovaný nástroj nezatíží ani naše vinaře, ani stát novou enormní administrativou a náklady. Nedojde ani ke zvýhodnění velkoimportérů nejlevnějšího alkoholu a moravská a česká vína se i nadále vejdou do cenové úrovně nejprodávanějších vín,“ dodal. Na otázku Novinek, v jaké výši by měla daň za jednotku alkoholu být, řekl, že konkrétní propočty, stejně jako výše minimální ceny budou předmětem další práce mezirezortní pracovní skupiny, případně pověřených expertů.

Svaz vinařů je dlouhodobě proti zavedení spotřební daně z tichého vína, které má na rozdíl od ostatního alkoholu výjimku. Argumentují například tím, že daň neplatí ani v dalších zemích produkujících víno a z našich sousedů platí jen v Polsku.

Daňový expert Michal Jelínek z poradenské společnosti V4 Group uvedl, že minimální daň by neznamenala zjednodušení systému, ale spíše naopak. Snaha mířit na nejlevnější víno by podle něj mohla podpořit černý trh, řekl v České televizi.

„Pokud už tedy nějak postihnout tiché víno, pak by to mělo být prostřednictvím standardního nástroje, jakým je spotřební daň,“ řekl Novinkám ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Proč by víno mělo být vyčleněno ze standardního daňového ošetření a favorizováno před jinými alkoholickými nápoji, když i konzumací alkoholu ve víně si lze uhnat třeba cirhózu jater, stejně jako konzumací alkoholu v pivu či třeba vodce?“ dodal.

Podle dalšího analytika vinaři návrhem bojují proti zdanění. „Návrh minimální ceny za obsah etanolu vnímám jako součást boje vinařů za zachování nulové spotřební daně na tiché víno. Zavedení minimální ceny by bylo částečnou odpovědí na výtky o cenové dostupnosti alkoholu ve víně. Zároveň by se podobné pravidlo většiny českých vinařů příliš nedotklo,“ řekl Novinkám ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Skupina se podle ministra Výborného zabývala i variantami zavedení spotřební daně, kterou připravilo ministerstvo financí. To podle něho představilo návrh zavedení daně na čtyřech úrovních vycházející ze sazby 23,40 korun na litr, která nyní platí pro šumivá vína. Menší vinaři by podle návrhu platili nižší sazbu než ti velcí nebo dovozci.

„Od nikoho nezaznělo, že chce zachovat současný stav a nechce věc řešit,“ řekl po jednání Výborný. Vláda podle něj v otázce zdanění vína sleduje více hledisek včetně zdravotního, proto je součástí pracovní skupiny i zástupce resortu zdravotnictví. Dalším kritériem je podle něho fiskální hledisko, tedy možný příjem do státního rozpočtu. Uvedl, že skupina se zabývala dopadovou studií Svazu vinařů, podle které by spotřební daň přinesla do rozpočtu asi 1,5 miliardy korun, přičemž ministerstvo financí již dříve počítalo s více než čtyřmi miliardami korun.

Podle ministra se počítá s tím, že diskuse o zdanění vína bude pokračovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Je podle něj zároveň stále možné zavést zdanění tichého vína do konce tohoto volebního období, tedy tak, že by platilo od roku 2025.

Léta diskutované zdanění vína je kontroverzní, proti jsou dlouhodobě lidovci, mezi jejich poslanci je jen málo výjimek. I proto spotřební daň na víno nebyla zařazena do úsporného konsolidačního balíčku vlády. Ministr Výborný se ale koalici zavázal možné zdanění vína mimo balíček dál řešit, a proto vytvořil i zmíněnou pracovní skupinu.