Článek
Aby se mohly co nejlépe zahojit, musí těžební společnosti lokality nejen rekultivovat, ale také revitalizovat. Opatření, na jehož konci je živá krajina se stromy, zvířaty i lidmi, shrnuli odborníci do studie „Ekologická tvorba krajiny po ukončení těžební činnosti“ a „Dlouhodobý generel rekultivací“.
Příkladem nové krajiny bude nejvýznamnější novotvar Bílinska - Radovesická výsypka na území Českého středohoří. Její konečná výměra dosáhne 970 ha a kubatura uložených zemin v období 1964 – 2010 se vyšplhá na úctyhodných 750 miliónů m³. Severní části výsypky již rekultivací prošly, a to v kombinaci zemědělských a lesních ploch. Podařilo se zachránit melioračně hodnotné slínovce, těžených v předpolí výsypky.
Slínovci se převrstvuje povrch výsypky pro rekultivaci nevhodnými nadložními jíly a křemennými písky s obsahem pyritu. Převrstvení potlačuje jejich nepříznivé vlivy na budoucí vegetaci. Severočeské doly a. s. chtějí dosáhnout ekologické rekonstrukce prostoru, tedy vytvoření takového krajinného objektu, který přirozeně naváže na svahy Českého středohoří a stane se znovu přírodním rámcem nad městem Bílina.
Rekultivují se nejen území Dolů Bílina, ale také Dolů Nástup Tušmice. Na bývalých popílkovištích tepelných elektráren a na rekultivovaných skrývkách hnědouhelných dolů žije 277 druhů zvířat a 420 druhů rostlin. Na obnovená území se vrací i tak vzácné exempláře jako slavík modráček, linduška polní nebo skokan střehotavý. Údaje zveřejnil s odvoláním na experty České zemědělské univerzity Vladimír Budínský ze Severočeských dolů Chomutov.
Lidé až později
Člověk však v územích poznamenaných těžbou znovu zdomácní podstatně později. Rekultivované území je pro zemědělství použitelné podle lokalit a technologií za tři roky až šest let, lesnické rekultivace trvají asi patnáct let, ovšem stavba budov klasickými technologiemi není možná dřív než za 30 - 40 let.
Jiná je situace kolem jezer, která v kraji vznikají ve zbytkových jámách po vytěženém uhlí. Půda kolem nich se "nepřehazovala", je přirozeně rostlá, a tak se v lokalitách může stavět bezprostředně poté, co je opustí těžaři. Jednou z největších vodních ploch na místě bývalých uhelných lomů bude jezero Libouš. Vzniknout by mělo na území dnešních Dolů Nástup Tušimice v roce 2050. Bude hluboké 22 metrů, jeho plocha srovnatelná s Nechranickou přehradou na Kadaňsku (počítá se asi s 11 kilometry čtverečními hladiny).
Obnova území SD a šesti úložišť elektráren ČEZ v sousedství uhelných lomů přijde na nejméně 15 miliard korun. Asi sedm miliard se vynaložilo na obnovu měsíční krajiny v letech 1990 - 2007. K nejznámějším příkladům patří smiřické letiště v Mostě, Jezero Barbora na Teplicku, lesy na výsypce u Duchcova, Kadaně nebo u Černovic.
Jméno české rekultivační školy patří k nejzvučnějším ve světě. "Na začátku jsme také dělali chyby, ale použili jsme se z nich. V 60. letech minulého století se například podcenil vliv vody. V 1984 se na výsypce Dolů Nástup Tušimice dalo do pohybu 250 miliónů kubíků zeminy," připomněl technický ředitel SD Miloslav Eis.
Ukončení hornické činnosti předpokládá SD do konce roku 2070, do té doby plánuje vydat na rekultivace celkem 13,5 miliardy korun.