Více peněz na německou obranu? Bez AfD a Die Linke to nepůjde

Merz signalizoval možnost vůči reformě zákona o německé dluhové brzdě, aby financoval potřebné investice do infrastruktury a do rozpočtu obrany, uvedl v pondělí server Financial Times (FT). K tomu by měl mít podporu u potenciálních koaličních partnerů SPD a Zelených. Pokud by se ale skutečně tak rozhodl, čekají ho tvrdá vyjednávaní se silnou opozicí.

Krajně pravicová AfD, jež získala ve volbách přes 20 procent, sice podporuje vyšší výdaje na obranu, je však vehementně proti vyzbrojování Ukrajiny a zmíněné úpravě ohledně dluhové brzdy. Krajně levicová Die Linke, která skončila s necelými devíti procenty, naopak reformu dluhové brzdy podporuje, je ale zase proti vojenské podpoře Ukrajiny i vyšším výdajům na německou armádu.

Obě strany získaly v parlamentu dohromady 216 křesel, takže společně mají „blokační menšinu“, díky které mohou jakýkoliv dodatek k německé dluhové brzdě, pravidlu zakotvenému v ústavě v roce 2009, zablokovat. Současný zákon o dluhové brzdě nařizuje udržení deficitu veřejných financí na maximálně 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Stejnou moc mají AfD a Die Linke také v případě vytvoření zvláštního mimorozpočtového fondu na financování ozbrojených sil.

„V době, kdy je zásadní zvýšit výdaje pro armádu a Ukrajinu a snížit daňové zatížení pracovníků a firem, může mít Německo problém najít k tomu fiskální prostor,“ varoval po nedělních výsledcích voleb Holger Schmieding, hlavní ekonom Berenberg Bank.

„Neschopnost zvýšit vojenské výdaje by mohla dostat Německo do velkých problémů se svými partnery v NATO,“ dodal Schmieding s tím, že by se zvýšilo i riziko obchodní války mezi USA a EU, protože americký prezident Donald Trump tlačí Evropu k vyšším výdajům na obranu.

Ekonomové přitom už delší dobu varují, že bez zmírnění pravidel ohledně dluhové brzdy nebo vytvoření zvláštního mimorozpočtového fondu nebude možné financovat desítky miliard eur na naléhavě potřebné investice do největší evropské ekonomiky. Jedná se například o rozpadající dopravní a komunikační infrastrukturu nebo o rozpočet na obranu.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Jan Berka v této souvislosti uvádí, že investice v Německu jsou pod průměrem EU. „Právě změnu dluhové brzdy Německu už dříve doporučil nejen Mezinárodní měnový fond, ale i samotná Bundesbanka. To v dnešním stále proinflačním prostředí není zcela běžné. Naopak vidíme, že nejen u nás, ale i v USA centrální banky upozorňují na nutnost méně expanzivní fiskální politiky. V Německu tak apely ze strany zmíněných institucí krásně ilustrují vážnost celé situace,“ uvedl ve svém komentáři.

„Odhady pro navýšení investic se shodují na dodatečných ročních úrovních minimálně 1,5 procenta HDP po delší dobu, než je jedno volební období,“ dodal Berka.

Někteří analytici včetně Schmiedinga tvrdí, že Merz by mohl i přes nesouhlas AfD a Die Linke dluhovou brzdu pozastavit, a to vyhlášením národního stavu nouze. K tomu by mohl sáhnout třeba v případě vážného zhoršení situace na Ukrajině, upozornil FT.

Takový krok by ale umožnil jen omezené zvýšení výdajů pro předem stanovené období. Navíc by hrozilo, že německý ústavní soud rozhodnutí zruší.