Většinu trhu s potravinami ovládají oligopoly, říká analytik

Růst cen potravin byl u nás v posledních dvou letech jeden z nejrychlejších v Evropě, přičemž v okolních zemích jsou teď potraviny výrazně levnější. Proč?

V prvé řadě je třeba konstatovat, že před i po zdražování patřily a patří ceny potravin v Česku podle Eurostatu k nejlevnějším v Evropské unii – dlouhodobě jsou páté nejlevnější. U nás ale byla v minulých dvou letech na rozdíl od dalších evropských zemí dynamika růstu cen potravin výraznější, a to z celé řady důvodů. Jsou za tím naše vyšší ceny energií, rychlejší růst mezd a důsledky inflace, které se projevily růstem cen většiny komponentů k výrobě potravin.

Zejména loni byl citelný růst cen zemědělských surovin. Na celkovou cenovou hladinu v Česku měla a má vliv také skutečnost, že je v naší zemi daň z přidané hodnoty na potraviny nejvyšší ve středoevropském regionu.

Je na vině i nedostatečná konkurence na trhu? Může vláda či antimonopolní úřad nějak účinně zasáhnout?

Je to nepochybně jeden z faktorů, který je ale dán i historicky, sázkou na průmyslovou zemědělskou a potravinářskou produkci.

Možnosti antimonopolního úřadu jsou poměrně omezené – v monopolním postavení není podle zákona prakticky žádný potravinářský podnik ani maloobchodní síť. Problém Česka je spíš existence oligopolů, tedy souhrnný vliv několika významných výrobců či prodejců potravin ovládajících většinu trhu.

Role státu v této situaci spočívá především ve vytváření podmínek pro zvýšení konkurence ve všech článcích produkce a prodeje potravin, tedy v zemědělství, potravinářství a maloobchodu. Hlavním nástrojem k tomu by mělo mít cílené omezování byrokracie, zejména té, která je u nás uplatňována nad rámec unijní legislativy.

Jak se v okolních zemích osvědčila regulace cen a daňových úlev u potravin a souvisejících vstupů?

Jednoznačně se neosvědčila. V Maďarsku vedla ke zvýšení inflace a nedostatku některých regulovaných potravin, v Polsku se snížení DPH na potraviny promítlo do zásadního propadu příjmů státního rozpočtu v řádu mnoha desítek miliard. Na Slovensku se před uvažovanou regulací ceny potravin uměle zvýšily, a i po zastropování byly nakonec vyšší než u nás.

V Česku přebírají roli cíleného snížení cen potravin slevové akce, které jsou stále častěji využívané, a to bez potřeby zákonné regulace. Nevýhodou ale je, že prostřednictvím slevových akcí ztrácí spotřebitelé povědomí o skutečné ceně potravinářských produktů.

Řetězce slibovaly, že potraviny díky snížení DPH v novém roce zlevní. Teď ale obrátily s odkazem na růst cen dodavatelů. K čemu tedy v lednu na pultech obchodů dojde?

Řetězce nepochybně pokles DPH o tři procentní body do cen promítnou – opakovaně to deklarovaly. Problém je, že pokles DPH „přebijí“ faktory působící růst cen. Opět přitom půjde o energie, ale také například o navýšení poplatků za vodné a stočné nebo přeřazení nápojů do základní sazby DPH 21 procent. Osobně se domnívám, že v lednu k nějakému výraznějšímu zdražení ještě nedojde. Již v průběhu jarních měsíců ale lze mírný růst cen některých skupin potravin očekávat, mimo jiné zeleniny a ovoce kvůli letošní nižší sklizni.

Které potraviny mohou příští rok zlevnit, a které naopak zdraží?

Velmi bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet náklady na produkci potravin. Opětovně je třeba zmínit energie, ale také vývoj inflace a vývoj spotřebitelské poptávky. Stagnovat nebo i mírně zlevnit by mohly rostlinné jedlé oleje a možná základní druhy pečiva, když nyní klesá cena mouky. Dále maso v důsledku nižších cen krmných směsí, ale není to zcela zřejmé.

Jak jsem již uvedl, minimálně v první polovině roku zřejmě porostou ceny zeleniny a ovoce v důsledku nižších zásob z produkce letošního roku, neboť v důležitých producentských zemích bylo nepříznivé počasí, hlavně sucho a požáry.

Pokles cen mlékárenské produkce se pravděpodobně zastaví, neboť se zastavil pokles cen syrového mléka.

Letos se hovořilo i o pokračujícím zdražování vepřového…

To je pravda, a vepřové také mírně v závěru roku podražilo. Jak to ale bude v roce příštím, je otázka. Nejvíce pravděpodobná je stagnace nebo i velmi mírný pokles cen vzhledem k tomu, že na trhu už bude vepřové vyprodukované s nižšími náklady na krmné směsi.

Jejich cena za posledního půl roku poklesla o deset až dvacet procent, a protože jde o významnou nákladovou položku, mohlo by se to v cenách vepřového pro spotřebitele příznivě projevit.