Většina policistů se pětiprocentního zvýšení platů nedočká

V páté až osmé třídě platy vzrostou o tři procenta, v deváté a desáté o dvě a v nejvyšší jedenácté vůbec.

„Pracuji na obvodním oddělení jako praporčík, mám odpracováno skoro dvanáct let. Podle stávající tabulky je můj tabulkový plat ve výši 35 840 korun, přidáno dostanu jen 1080 Kč,“ což jsou zhruba tři procenta,“ tvrdil pro Novinky pod podmínkou anonymity jeden z policistů.

Oproti slibovanému navýšení o pět procent je to měsíčně o 712 korun méně, za rok pak bude „tratit“ 11 168 Kč. „Počítám samozřejmě v hrubém. Pak se nesmíme divit, že budou ve velkém odcházet zkušení příslušníci, čímž myslím i zkušené hasiče a třeba i pracovníky vězeňské služby,“ dodal.

Pětiprocentní navýšení by se podle propočtů Novinek mělo týkat pouze 26 procent policistů. Téměř sedmdesáti procentům vzrostou tarifní příjmy o již zmíněná tři procenta, ostatním ještě méně.

Podle zkušených policistů oslovených Novinkami je navýšení tristní, pokud se zváží dopady inflace a dojíždění do zaměstnání.

Policistům totiž vzrostly tarify naposledy loni v lednu o deset procent. Přičemž celoroční míra inflace loni činila 10,7 procenta, předloni pak dokonce 15,1 procenta. Zároveň se podle nich rozdílnou mírou nárůstu popírá kariérní řád a rozdíl mezi třídami, což má vazbu na podmínku vzdělanosti a počtu odsloužených let.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR by podle svého předsedy Tomáše Machoviče považoval vzhledem k vysokému reálnému propadu příjmů v posledních letech za férové, aby šlo všem lidem pět procent do tarifů napříč bezpečnostními sbory. „Inflace byla opravdu velká. Navíc může dojít i k tomu, že někdo může mít téměř stejně jako ten ve vyšší tarifní třídě a nebude to motivovat ke kariérnímu růstu,“ upozornil.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je návrh postavený na solidárním principu. „Tedy tak, aby se v příštím roce výrazněji zvýšily platy těm, kteří je nyní mají nejnižší. Zároveň platí, že v rozpočtovém výhledu bude garantován růst celkového objemu platů o pět procent i v letech 2026 a 2027,“ řekl Novinkám.

Cílem je podle něj odměnit „hlavně ty, kteří jsou ve výkonu služby a jejichž platy jsou objektivně nízké a nemotivující pro to, aby u sboru zůstali“.

„O diferencovaném posílení základních tarifů rozdílně u jednotlivých platových tříd bylo rozhodnuto pouze pro rok 2025 a po dohodě s dalšími bezpečnostními sbory. Cíl tohoto způsobu řešení je jediný, a sice zvýšit příjem výrazněji těm skupinám příslušníků, kteří si na základním tarifu přijdou na nejméně peněz,“ doplnil k tomu Jozef Bocán z Policejního prezidia.

Data týkající se odchodů ze služebního poměru podle něj totiž ukazují nový trend spočívající v častějších odchodech mladých policistů do civilu už po několika málo letech služby. „Což přičítáme také nízké platové konkurenceschopnosti oproti jiným odvětvím,“ dodal s tím, že se počítá i s dostatkem peněz na odměny, osobní příplatky a přesčasy.

„Stejně tak nám tyto zdroje umožní zavedení vyplácení stabilizačního příplatku 500 korun měsíčně pro všechny policisty, kteří mají po služební zkoušce, s délkou služby do patnácti let,“ doplnil Bocán.

Aleš Lehký, předseda Unie bezpečnostních složek, upozornil, že rozpětí tarifních tříd, kde jsou lidé zastoupení v nejvyšším počtu, je u policie trochu jiné než u hasičského záchranného sboru. Ten má podle něj nejvíce lidí ve třetí a čtvrté tarifní třídě. „U policie máte nejvíce lidí ve třetí až páté třídě,“ řekl Novinkám.

V šesté a sedmé třídě jsou podle něj třeba i lidé, kteří dělají na kriminálce vyšetřovatele. „Vyšetřují těžší trestnou činnost a je těžké je neodměnit. Když si vezmete, že na hospodářské kriminálce je člověk v sedmé platové třídě a je zavalený spisy, z nichž každý má minimálně tisíc stran, tak vzhledem k náročnosti nebude pro něj akceptovatelné, že dostane pár korun,“ podotkl Lehký.

„Buď prostě pevnou částku a všem, nebo pět procent všem,“ shrnul pak požadavek odborů.