Článek
"Problémy s hospodařením deklarují nejčastějí nepracující důchodci, nezaměstnaní, osoby se základním a středním vzděláním bez maturity, potenciální voliči ČSSD a KSČM," uvedla Michaela Dimitrová z CVVM.
Problém vyjít s penězi nemají lidé se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškoláci, vedoucí zaměstnanci a voliči ODS.
Podle statistik CVVM se podíl lidí, kteří mají s příjmy problém meziročně nijak výrazně nemění. Podobná čísla vyšla v průzkumu i v roce 2006.
Třetina lidí se loni cítila aspoň jednou chudá
Třicet jedna procent lidí se podle výzkumu minulý rok ocitlo aspoň jednou v obtížné finanční situaci. Dvě třetiny lidí (přesněji 64 procent) tuto zkušenost nemá.
Stejně jako v předchozím kritériu se tato situace týkala častěji lidí nezaměstnaných, lidí se základním vzděláním či nekvalifikovaných dělníků.
Jak vám příjem umožňuje uspokojovat některé potřeby | |||||
rozhodně ano | spíše ano | spíše ne | rozhodně ne | jiná | |
spořit | 25 | 33 | 27 | 10 | 5 |
nakupovat zdravější potraviny | 24 | 32 | 27 | 9 | 8 |
podporovat rodinu dětí/rodičů | 26 | 26 | 19 | 7 | 22 |
zájmy a koníčky | 14 | 28 | 40 | 16 | 2 |
základní životní potřeby | 1 | 5 | 43 | 51 | 0 |
zdroj: CVVM |
Lidé sami sebe nejčastěji řadí do kategorie: nejsem ani chudý, ani bohatý. Odpovědělo tak 63 procent lidí. Když už se ale mají rozhodnout, označí se spíše za domácnost chudou. Za spíše chudou domácnost se označilo 25 dotázaných, za velmi chudou čtyři procenta. Za bohatou domácnost se označuje sedm procent lidí.
Lidé, kteří svou životní úroveň nevnímají jako dobrou, nejčastěji tvrdí, že jim nezbývají žádné peníze na spoření ani na nákup zdravějších a kvalitnějších, a tedy dražších potravin.