Článek
Průměrná výše penze, na kterých jako na jediném pravidelném zdroji peněz je závislých 95 procent českých důchodců, se pohybuje kolem devíti tisíc měsíčně. Jakýkoli mimořádný výdaj včetně poplatků u lékařů dokáže rozhodit finanční hospodaření seniorských domácností.
Naopak dospělé děti svým rodičům finančně pomáhají spíše výjimečně – 72 procent rodin dětí tak nedělá vůbec, vyplynulo z průzkumů.
Nejčastěji rodiče rodinám svých dětí vypomáhají penězi kolem dovolených či tehdy, když rodina dětí potřebuje zaplatit větší částku, jako když si pořizují nové auto, kupují či zařizují byt, pouštějí se do podnikání nebo se rozvádějí či zase žení.
"To jsou chvíle, kdy senioři nejčastěji sahají do svých životních úspor,“ řekla psycholožka Branislava Marvánová-Vargová. Přitom finanční výpomoc starých rodičů dospělým dětem jde občas na úkor jejich pohodlí, životní úrovně a finančních rezerv pro případy nemoci či nemohoucnosti.
Rodiče udržují životní úroveň svých dětí
"Pomoc rodičů umožňuje jejich dětem rychleji dosáhnout či udržet určitou materiální úroveň,“ uvedla členka sociálního výboru Poslanecké sněmovny Anna Čurdová (ČSSD). Rodiče to podle ní často berou jako realizaci svých vlastních snů a představ, které zhmotňují v dětech.
Psychologové jsou ale někdy opačného názoru. Děti spíše berou fakt, že od rodičů získají peníze či jinou formu výpomoci, jako povinnost rodičů. Někteří mladí si myslí, že rodiče si už své užili a nyní již nemají jiný zájem či smysl života než jim pomáhat. Někdy své rodiče citově vydírají nebo, jak dokazují poznatky z ústavů sociální péče, spíše se snaží péči a pomoc rodičům přehrát na stát, ale peníze od státu – tedy důchody či sociální dávky svých rodičů – berou jako svůj další příjem.
V Česku je ale stále jako významná životní hodnota brána mezigenerační solidarita. „Senioři se snaží poskytovat pomoc a podporu svým dětem a jejich rodinám v celkem rozsáhlé míře a jejich pomoc nabývá řady forem,“ uvedla Věra Kuchařová ve studii Život ve stáří.
Vedle finanční výpomoci jde především o trvalé či občasné hlídání dětí (celkem 81 procent rodičů), což především umožňuje dcerám či snachám chodit do práce. Protože by za hlídání dětí bud profesionálními pracovnicemi, či ve školce museli platit, je i hlídání určitou formou finanční výpomoci. Sem spadá i pomoc při zajištění chodu rodiny dětí, což dělá třetina rodičů víceméně pravidelně.
| Senioři chtějí být nezávislí |
|---|
| Většina českých seniorů chce být přes mezigenerační solidaritu nezávislými a soběstačnými. Většina - 88 % - souhlasí s výrokem, že se člověk má na stáří připravit tak, aby byl co nejméně závislý na pomoci svých dětí. Na 44 % seniorů podle průzkumu počítá s tím, že jejich děti na ně nebudou mít v případě potřeby čas. Pouze 29 % věří, že by jejich děti v případě potřeby omezily nebo ukončily své zaměstnání. |