Hlavní obsah

Větší využití umělé inteligence v průmyslu brzdí legislativa

Umělou inteligenci v Česku aktuálně využívá čtvrtina průmyslových podniků. V jejím širším zavádění do praxe jim ale brání složitá legislativa. V analýze vypracované Národním centrem Průmyslu 4.0 to uvedly tři čtvrtiny dotazovaných průmyslových firem.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Robot Fakulty elektrotechnické ČVUT, který připravuje digitální 3D mapu pražského podzemí

Článek

Letos lze přitom podle analýzy u 65 procent průmyslových podniků očekávat růst investic do inovací. V průměru by mělo jít o navýšení o minimálně 14 procent.

„Strojírenské firmy v současné době nejvíce investují do digitalizace, robotizace a do vzdělávání svých zaměstnanců. Dlouhodobým úkolem pro mnoho z nich jsou energetické úspory od zateplování až po nové úsporné technologie,“ uvedl místopředseda Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík.

Nejvíc pro analýzu dat od zákazníků

Pokud jde o umělou inteligenci, využívají ji nyní průmyslové podniky především pro analýzu dat získaných od zákazníků. Její zavádění je přitom v řadě případů jednodušší než u složitějších systémů digitalizace či robotizace.

„Na rozdíl od nich se s umělou inteligencí často nespojují tak výrazné náklady. Klíčem je spíše to, aby pro ni firma dokázala najít vhodné využití,“ řekl vedoucí komunikace Mezinárodního strojírenského veletrhu Michal Svoboda.

Data ukazují, že tyto technologie používají spíše více digitalizované průmyslové podniky. Zatímco v případě digitalizace a automatizace bývají nejčastější překážkou vysoké náklady, v případě umělé inteligence v průmyslu je to podle Svobody spíše legislativa, která je často přísnější než například v USA.

Svět se řítí kvůli AI do obří energetické krize, varují experti

Software

Výběr článků

Načítám