Věřím, že se do čela odborů vrátím, říká Středula

O post předsedy jste přišel kvůli nezaplacení členských příspěvků. Označil jste to za lajdáctví. Jak k tomu vůbec došlo, neodvádí je většinou účetní přímo ze mzdy?

Ne, já je platím přes třicet let individuálně – vždy jsem posílal částku za pár měsíců zpětně a bylo to mou mateřskou odborovou organizací akceptováno. Začátkem prosince jsem to udělal tak, jak jsem byl zvyklý, příspěvky jsem zaslal, ale z nějakého důvodu se mi vrátily. Stalo se mi to poprvé. Je to má chyba.

Volal vám někdo, aby vás na nedoplatek upozornil?

Nestalo se. Upozornění nepřišlo telefonicky ani písemně. Ale byla to moje chyba, nechci nikomu nic vyčítat a je to uzavřená věc.

Víte, jak se to v médiích objevilo?

Netuším, mohu se jen domnívat.

Spekulovalo se, že by to mohlo být proto, že nemáte optimální vztahy se šéfem vašeho domovského odborového svazu KOVO Ďurčem.

Za posledních pár dnů jsem si přečetl mnoho spekulací, jak je to se vztahem mezi mnou a Romanem Ďurčem. Tento týden proběhla Rada KOVO, na které byla vyslovena silná podpora mně a mému spolukandidátovi Jiřímu Vaňáskovi. Z toho lze dovodit, že jedna věc je, co se povídá, a druhá je realita. Podporu mi vyslovil jak Roman Ďurčo, tak i předseda mé „mateřské“ odborové organizace, což mi řekl i osobně – obou těchto podpor si velmi cením.

Zvenčí to ale i tak působí, že v odborech panuje vnitřní boj. Pár dnů poté, co jste byl zproštěn funkce, odstoupil i místopředseda Vít Samek…

O této situaci jsem se dozvěděl až poté, co tak učinil. Sdělil mi ji jeden z mých kolegů. Bylo to pro mne překvapením. Volal jsem mu a sdělil mi své důvody. Také jsem se zeptal, jestli jej k tomu kroku někdo netlačil, jako bych tímto dotazem předjímal to, co jsem se pak dozvěděl, že jsem jej měl tlačit já. Nic takového neexistuje a nezakládá se na pravdě.

Rozhodl se z osobních důvodů, které jsou naprosto logické a srozumitelné, cítí se být unavený a potřebuje mít více prostoru pro odpočinek a čas pro své blízké, o něž potřebuje pečovat.

Vaši kandidaturu na předsedu zatím podporuje sedm z 31 odborových svazů, včetně Kovo. Ani na jeho radě to asi lehké nebylo…

Pokud mám informaci, tak podporu vyslovilo asi 75 procent delegátů, což je vzhledem ke všemu, co běhá v éteru, silná podpora.

Nicméně kritika na vaši adresu tam prý zazněla.

To je v pořádku. My si v odborech říkáme věci na rovinu, a to platí jak o Středulovi, tak o komkoliv jiném.

Co vám tam vyčítali?

První výtka se týkala toho, že jsem „lajdák“ a nezaplatil jsem včas členské příspěvky. A ta druhá se týkala prezidentské volby. Takže tato dvě témata jsou ta, kterých se kolegové dotýkají nejčastěji. Není to ale nic, co by se týkalo naší politiky.

Kritizovali vás za to, že jste kandidoval, anebo že jste odstoupil a podpořil Danuši Nerudovou?

Můj záměr kandidovat jsem s odborovými svazy a jejich zástupci konzultoval a dostal jsem jejich podporu, bez ní bych do toho vůbec nešel. K této části výtky nesměrovaly. Týkaly se mého rozhodnutí odstoupit a toho, že jsem nahlas řekl své doporučení, koho budu volit já.

Považoval jsem za správné říct, koho podpořím a také koho nepodpořím, a z jakých důvodů. Celý závěr prezidentských voleb byl velmi emotivní a každý se rozhodoval svým srdcem a rozumím tomu, že mé rozhodnutí vyvolalo silné emoce. Rád jsem je kolegům opět vysvětlil, respektuji, že každý máme odlišný postoj a pohled.

Spekuluje se, že za vaším odstavením je pomsta šéfa ANO Andreje Babiše za to, že jste ho v prezidentské volbě nepodpořil a argumentoval jste jeho působením pro StB.

Domněnek může být spousta, ale jaká je skutečnost, se nikdy nedozvíme. Takže o tom nespekuluji.

Odbory chystají na přespříští týden sněm, kde by se měla uskutečnit volba vedení ČMKOS. Podle některých hlasů ale ještě někdo může navrhnout, aby sněm nebyl volební. Je to reálné?

Každý má právo na svůj názor, každý může přistupovat k volbě nebo nevolbě podle svého svědomí. Já si však myslím, že celá tato etapa by měla být koncem března uzavřena a mělo by být zvoleno vedení, abychom mohli postupovat dál.

Je potřeba něco, co by se mělo po tom sněmu na činnosti odborů změnit?

Rozhodně je to vnitřní informační tok, komunikace uvnitř konfederace. Když to porovnám s vládou, tvoří ji pět koaličních stran. A odborových svazů je 31, takže by se měl na to klást větší důraz. No a potom se budeme muset samozřejmě zaměřit i na věci typu důchodová reforma, avizované změny v zákoníku práce, například výpověď bez udání důvodu, která by velmi poškodila zaměstnance.

Zatím nemáte protikandidáta. Věříte, že funkci obhájíte?

Věřím, že důvěru získám.

Co když ne? Máte plán B, co dělat dál?

Každý ve volené funkci musí s něčím podobným vždycky počítat. Ale budu to řešit, až pokud taková situace nastane.

Radikalizuje se situace v odborech směrem k vládě?

Já myslím, že se radikalizuje v celé společnosti. Je to opravdu velmi vážná situace, to přehlížení celé řady věcí, neochota ze strany vlády se dohodnout, třeba nyní kolem důchodové reformy a minimální mzdy. To jsou věci, které nám skutečně vadí, a pokud chce vláda stabilizovat situaci, tak musí vést skutečný dialog a uzavírat dohody.

Nepožadovali po vás členové odborů, abyste byli radikálnější v postupu?

To je velmi individuální. Je poměrně velký rozdíl v tom, jak lidé vnímají situaci na podnikové úrovni a jak v celostátním měřítku. Ale například protest z listopadu byl obrovský, zapojil se milion lidí. Jenom jsme nechtěli trestat zaměstnavatele, proto se část z nich účastnila v menší míře.

Hodně se odborům vyčítalo několik věcí. Ti radikálnější kritizovali, že jste nechali iniciativu u protivládních protestů různým neodborovým organizacím.

Myslím, že jsme vystoupili včas, uspořádat takovou akci nějaký čas trvá a není to ani nejlevnější záležitost. V této souvislosti mě jen napadá, odkud pořadatelé několika následných demonstrací, které odbory nepořádaly, vzali peníze, protože někdo je financovat musel.

Oponenti kritizovali, že jste na jedné demonstraci nechali vystoupit opoziční strany a nebyla nadstranická. Na jiné zase vystupovali lidé z dezinformační sféry…

Pokud jde o tu první demonstraci, pořádanou odborovým svazem Kovo, byli pozváni i koaliční politici. A nedorazil žádný. Jinak bychom je také nechali vystoupit.

Pokud jde o tu druhou, listopadovou, byla to společná akce s Asociací samostatných odborů (druhá největší odborová centrála – pozn. red.). Ti řečníci, o kterých mluvíte, jsou zodpovědností asociace, která je pozvala.