Článek
„Rychle rostoucí objem zadaných veřejných zakázek a na druhé straně limitované kapacity firem vedou k tomu, že se průměrná sleva dosahovaná ve výběrových řízeních pohybuje pouze na úrovni šesti procent. V některých případech mají veřejní investoři problém sehnat pro realizaci své zakázky stavební firmu,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek.
Meziroční růst je ovlivněn několika velkými zakázkami ze začátku roku. Největší zakázku za 14 miliard korun na rámcovou smlouvu o poskytování dodávek určených druhů minerálních olejů po železnici zadala v lednu státní společnost Čepro.
Průměrná sleva dosahovaná ve výběrových řízeních se pohybuje na úrovni šesti procent
Největší objem veřejných zakázek připadá dlouhodobě na stavebnictví, do konce června byl jejich podíl zhruba poloviční. Miliardu korun překročilo od začátku roku 12 zakázek. Největší byla modernizace trati Sudoměřice–Votice za 5,3 miliardy korun. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ji zadala firmě OHL ŽS. Druhou největší zakázkou byla optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha-hlavní nádraží za 4,22 miliardy korun. SŽDC ji zadala konsorciu Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ.
Hodnota nově vypsaných veřejných zakázek do konce června meziročně vzrostla až o 67,8 procenta na 259,6 miliardy korun, jejich počet se zvýšil o 17,8 procenta na 4759. „Meziroční růst ovlivnil především pilotní PPP projekt na dálnici D4 za téměř 25 miliard korun,“ dodal Vacek.
Cena versus kvalita
Ze zveřejněné Studie veřejné správy 2018, zpracované CEEC Research ve spolupráci se společností Elanor, vyplývá, že rozhodujícím kritériem při zadávání veřejných zakázek stále zůstává nejnižší cena. V praxi to často znamená jejich realizaci v nižší kvalitě, než jaká byla požadována. U stavebních zakázek jsou problémy s kvalitou až ve 40 procentech případů.
Nejčastěji při výběru rozhoduje pouze cena (uvedlo to 45 procent zadavatelů). Pro 42 procent zástupců veřejné správy je při výběru dodavatele důležitá i kvalita provedení, avšak nesmí přitom podle nich dojít k navýšení ceny zakázky. Pouze 13 procent úředníků uvedlo, že upřednostňuje kvalitu provedení zakázky nad její cenou.
„Nad převahou ceny jako jediného kritéria nejásáme. Hodnotit pouze cenu u zakázek pro běžné zboží není principiálně špatné. Zároveň jsou zakázky, kde hodnotit pouze cenu může mít katastrofální důsledky. Zadavatel by měl zvážit, zda definuje kvalitu a bude hodnotit jen cenu, nebo je pro něj podstatná vyšší kvalita. Zákon nabízí mnoho možností, jak se s tím vypořádat. Zadavatelé, kteří využívají vícekriteriální hodnocení, nám říkají, že je s takovými zakázkami více práce, ale výsledek stojí za to,“ uvedla pro studii ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
„Cena zakázky je jediným opravdu měřitelným kritériem. Výsledek výběrového řízení je pak bez diskusí. Aby mohla být cena hlavním kritériem, musí předcházet kvalitní projektová příprava a poté i dobře nastavené kvalifi kační a technické předpoklady soutěžitelů,“ míní Jan Skořepa, starosta Rychnova nad Kněžnou.
„Cena je pro všechny účastníky výběrových řízení určitě primární otázkou. Problém je, že nejnižší cenu mohou nabídnout firmy, které pak svůj závazek nesplní. Začnou problémy s tím, kdo započatou stavbu dokončí, naskakují vícepráce. Dojde-li ke zrušení původní zakázky a vyhlášení nové, také to něco stojí a prodlužuje to celou realizaci,“ upozorňuje Svatopluk Kulkus, ředitel odboru z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
„Náš fond připravil pro zadavatele metodiku pro hodnocení nabídek, kterou mohou při přípravě zadání veřejných zakázek využít, tak aby postup hodnocení nabídek byl pro uchazeče vždy srozumitelný, transparentní a zpětně přezkoumatelný,“ nabízí jedno z možných východisek Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury.
Studie potvrdila, že konkrétní výstavbu nejvíce komplikují a zpomalují složité schvalovací procedury na úřadech, obstrukce občanských sdružení a problémy s výkupem pozemků.