Článek
„Venezuela již prakticky zbankrotovala. Zahraniční dluh je nesplatitelný. Dojde k jeho restrukturalizaci, nebo zabavení venezuelských aktiv především v oblasti ropy. Problém domácího dluhu řeší hyperinflace, která se aktuálně pohybuje na úrovni zhruba 700 procent ročně,“ komentoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Venezuela se již několik let potýká s recesí způsobenou selháním socialistického řízení ekonomiky a propadem světových cen ropy. Trpí tím i většina obyvatel země, kteří mají omezený přístup k potravinám a lékům kvůli jejich nedostatku nebo kvůli tomu, že si je nemohou dovolit.
Vládě prezidenta Nicoláse Madura, který v roce 2013 v čele země vystřídal Huga Cháveze, se situaci nepovedlo zlepšit, naopak se potýká s protesty opozice a rozsáhlými demonstracemi, které násilně potlačuje. Při protestech bylo zabito kolem 120 lidí.
Dohoda s Ruskem je „kapkou v moři”
Madurova vláda sezvala v pondělí věřitele do Caracasu, aby s nimi projednala restrukturalizaci dluhopisů ve výši 60 miliard dolarů. Nepředložila však žádný konkrétní návrh.
Venezuelský prezident Nicólas Maduro po volbách guvernérů byl obklopen svými příznivci.
Ve středu se sice Venezuela dohodla s Ruskem na restrukturalizaci dluhu ve výši 3,15 miliardy dolarů (68,3 miliardy korun), podle analytiků je to ale „kapka v moři” a problém to neřeší. Navíc to nebude zadarmo.
„Je možné, že Venezuele pomůže Čína nebo Rusko. Pokud se tak stane, cena bude vysoká. Tyto země si budou nárokovat zejména podíly na lukrativní těžbě a exportu ropy. Tam ale mají nároky i současní věřitelé. Bankrot tak může ještě více zkomplikovat těžbu a vývoz ropy z Venezuely,“ dodal Křeček.
Demonstrace proti prezidentovi Madurovi
Oficiální bankrot podle něj bude znamenat, že zahraniční věřitelé mohou zabavit aktiva Venezuele například ropné tankery, a to včetně ropy. Situace může způsobit krátkodobé i dlouhodobé komplikace v těžbě a zejména exportu ropy z Venezuely. Situace země je o to složitější, že USA již dříve na zemi uvalily sankce. Ty neumožňují mimo jiné americkým investorům kupovat venezuelský dluh. V pondělí se s novými sankcemi přidala také Evropská unie. Země se tak nachází doslova na hranici bankrotu a zahraniční dluh země je prakticky nesplatitelný
Příjmy z ropy tvoří přibližně 95 procent všech devizových příjmů země. Jsou tedy prakticky jediným způsobem, jakým by země mohla zahraniční dluh splatit. Pokud by došlo k zabavení aktiv v této oblasti, země nebude mít šanci dluh splatit.
Venezuela má sice jedny z největších zásob ropy na světě, místní ropa je ale velmi hustá a její těžba potřebuje náročné technologie, které měly zajistit zahraniční společnosti. Jenže těm latinskoamerická země řádně neplatí.
Žena počítá bankovky na trhu v Caracasu
Například španělská média upozorňují na to, že Venezuela dluží španělské ropné firmě Repsol 2,13 miliardy dolarů (46 miliard korun) a šance dostat tyto peníze zpět je nyní mizivá.
Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka situace ve Venezuele tlačí na růst světových cen ropy. „Příští rok by země měla vytěžit 1,84 miliónu barelů ropy denně, což by bylo nejméně od roku 1989. Ještě v roce 2012 těžila Venezuela tři milióny barelů ropy denně. Počet vrtných zařízení v této zemi poklesl na čtrnáctileté minimum, jelikož nadnárodní ropné společnosti nedostávají za své služby peníze,” uvedl Tomčiak.
Ve středu nicméně ceny ropy klesly. Podíl produkce Venezuely činí v celosvětovém měřítku jen několik procent a větší vliv tak má například těžba Ruska či Saúdské Arábie. Slabší produkce Venezuely má i tak na trh vliv.
