Velkým bankám klesá zisk, i kvůli dani

Celkem zatím šestice největších tuzemských bank, jichž se tato daň týká, vydělala 37,1 miliardy koruny. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy.

„Čistý zisk se nám meziročně mírně snížil zejména v důsledku nižších výnosů, především čistého úrokového výnosu, ale také vyšších nákladů,“ odůvodnil výsledek generální ředitel Skupiny ČSOB Aleš Blažek. Podobně mluvili i další představitelé bank.

Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí klesl o šest procent na 9,5 miliardy korun. České spořitelně se ve stejném období snížil o 16 procent na 9,3 miliardy korun, Komerční bance o 2,9 procenta na 8,1 miliardy, Raiffeisenbank o 21 procent na 2,37 miliardy a Monetě Money Bank o 13,7 procenta na 2,5 miliardy korun.

Výjimku z bank podléhajících mimořádné dani tvoří česká a slovenská UniCredit Bank, která vykázala čistý zisk 5,3 miliardy korun, meziročně o 23 procent více. U té ovšem výsledek podle analytika společnosti XTB Tomáše Cverny ovlivnila slovenská pobočka, která je závislá na úrokových sazbách eurozóny.

Mateřské banky českých finančních ústavů, například Erste či Société Générale, přitom většinou hlásí nárůst zisku.

„Obecně to souvisí s poklesem čistých úrokových výnosů, kdy banky zatraktivňovaly úročení vkladů. Vedly je k tomu obecně konkurenční tlaky, když v určitou chvíli bylo ne­únosné sazby na depozitech nezvyšovat,“ řekl Právu analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. „Roli ale sehrála také windfall tax, byť se tím banky samozřejmě nechlubí,“ dodal.

Ke zvyšování depozitních sazeb podle něj došlo loni na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí, kdy se o této dani začalo hojně debatovat. „Proto banky zvolily možnost takzvaně zaháčkovat si klienty a zatraktivnit jim úročení,“ dodal Pfeiler s tím, že by ale k vyšším úrokům stejně dříve či později došlo.

Podobně hodnotí situaci Cverna. I podle něj měly vliv na pokles zisků bank v první řadě čisté úrokové výnosy. Také on ale za tím vidí vliv windfall tax. „Pololetní výsledky mě utvrzují v tom, že stát celkově vybere nanejvýš nižší jednotky miliard korun,“ řekl Cverna ČTK.

Takzvanou windfall tax nemají hradit všechny české banky, nýbrž jen ty největší, protože měly v roce 2021 čistý úrokový výnos nad šest miliard korun. Povinnost má platit až do roku 2025 a jedná se o 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o pětinu.

Ministerstvo financí letos počítalo s výnosem této daně 85 miliard. Chtělo jím pokrýt zvýšené náklady na kompenzaci cen energií. Vedle bank ji mají hradit i mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv.

„Na jaře jsme aktualizovali odhad výnosu windfall tax pro letošek na částku 28 miliard korun.

Aktualizaci odhadu v současnosti zpracováváme v rámci přípravy makroekonomické predikce, která bude zveřejněna 18. srpna,“ řekl Právu Petr Běhal z ministerstva financí. Současně ovšem platí i to, že stát vydá na kompenzace u energií výrazně méně než původně odhadovaných sto až dvě stě mi­liard korun, jelikož ceny na trhu klesly pod vládou stanovené stropy. Celkem by náhrady měly být pod stovkou miliard.