Článek
„Na stole máme více než patnáct dohod. Jsou to návrhy, které se aktivně zvažují,“ řekla mluvčí Donalda Trumpa Karoline Leavittová. Upřesnila přitom, že zatím nebyly uzavřeny žádné z nich, ale mohlo by k tomu dojít „brzy“.
„Ozvalo se nám více než 75 zemí. Takže je před námi spousta práce. Velmi dobře to chápeme, ale věříme, že budeme moci velmi brzy nějaké oznámit,“ dodala Leavittová.
Mezi prvními zeměmi s podepsanou dohodou by mohly být Indie, Japonsko a Vietnam. Hlavní obchodní vyjednavač Japonska bude od středy do pátku jednat s Trumpovou administrativou o možnostech zrušení dovozních cel pro tuto asijskou zemi ve výši 24 procent.
Americký ministr financí Scott Bessent podle deníku Wall Street Journal upřednostňuje ještě Velkou Británii a Jižní Koreu.
Podle téhož deníku Trumpova administrativa plánuje využít probíhajících jednání o clech také k nátlaku na americké obchodní partnery, aby omezili své obchody s Čínou. „Myšlenkou je získat závazky od amerických obchodních partnerů k izolaci čínské ekonomiky výměnou za snížení obchodu a celní bariéry uvalené Bílým domem,“ uvedl list s odvoláním na obeznámené zdroje.
„Američtí představitelé plánují využít jednání s více než sedmdesáti zeměmi a požádat je, aby nedovolily Číně dodávat zboží přes jejich země, aby zabránily čínským firmám usazovat se na jejich území, aby se vyhnuly americkým clům, a aby neabsorbovaly levné čínské průmyslové zboží do svých ekonomik,“ dodal.
Páka pro budoucí jednání
Cílem je poškodit čínskou ekonomiku a přinutit představitele této asijské velmoci, aby byli svolnější při případných jednáních mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Cla vyhlásil americký prezident Donald Trump počátkem dubna s tím, že základní sazba měla být deset procent a pak se měla lišit podle jednotlivých zemí. Na zboží z Evropské unie mělo clo činit dvacet procent.
Už 9. dubna ale snížil většině zemí celní sazbu na devadesát dní na základních deset procent. Výjimkou je Čína, u níž cla na dovoz do USA postupně stoupla až na 145 procent, zatímco cla na dovoz z USA do Číny v důsledku odvetných kroků Pekingu vzrostla na 125 procent.
