Článek
Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Připomněla, že na tato rizika upozorňovala už při sestavování státního rozpočtu, protože plánované výdaje vycházely ze změn zákonů, které ještě nebyly schváleny.
U prodeje emisních povolenek počítá státní rozpočet s příjmy 30 miliard korun. „Jak již NRR dříve konstatovala, této částky by bylo možné dosáhnout jen za situace, pokud by průměrná cena emisní povolenky činila zhruba 104 eur. Po růstu na začátku letošního roku, kdy cena povolenky na primárním trhu přesáhla 80 eur, dochází nyní k jejímu poklesu, a to až pod 70 eur,“ upozornila rada.
Už loni varovala, že očekávané příjmy z prodeje povolenek jsou nadhodnocené zhruba o deset miliard korun.
NRR dále připomněla, že do letošního rozpočtu zasáhne skutečnost, že vláda odložila až na příští rok přesun financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství na obce a kraje. Původně počítala s tím, že se to stane už od letošního září. „Pro státní rozpočet to znamená dodatečné výdaje ve výši 10,5 miliardy korun, se kterými příslušný výdajový ukazatel nepočítá,“ uvedla rada. Potřebné peníze se teď mají narychlo najít v rozpočtu ministerstva školství.
„Tato skutečnost potvrzuje potřebnost respektování principu rozpočtování pouze na základě již platné legislativy, nikoliv na základě návrhů, či dokonce pouhých záměrů,“ upozornila NRR na to, že legislativu ke změně financování nepedagogických pracovníků projednává parlament až poté, co byl schválen rozpočet.
Podobný problém vidí NRR i u financování obnovitelných zdrojů. „Redukce objemu prostředků ve státním rozpočtu na 8,5 miliardy korun z původně požadované hodnoty přesahující 30 miliard korun byla zdůvodňována tím, že budou schválena čtyři opatření směřující k omezení podpory fotovoltaických elektráren zprovozněných v letech 2009 až 2010. Ve výsledné podobě novely zákona o podporovaných zdrojích energie však zůstala zachována pouze dvě z nich, dle názoru NRR navíc ta, která nemají největší potenciální fiskální dopad,“ uvedla rada. I tyto změny schvaloval parlament až po přijetí rozpočtu.
Pochybnosti o některých položkách státního rozpočtu na letošní rok dával najevo i prezident Petr Pavel předtím, než zákon o rozpočtu podepsal. K podpisu se rozhodl i s ohledem na to, že se mu premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) zaručili, že i v případě naplnění rizik nepřesáhne schodek naplánovaných 241 miliard korun.
Vládě pomáhá lepší výběr daní
Stav českých veřejných financí se letos zatím podle rady vyvíjí obdobně jako v loňském roce. Státní rozpočet za první dva měsíce skončil v deficitu 68,6 miliardy Kč. „Saldo po očištění o vliv příjmů a výdajů spojených s projekty EU, které jediné je relevantní pro komparaci se schválených saldem, bylo však o 8,1 miliardy korun horší a dosáhlo minus 76,7 miliardy Kč,“ upozornila NRR.
Doplnila, že na příjmové straně vykazuje v důsledku růstu mezd solidní meziroční dynamiku výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z pojistného na sociální zabezpečení, a to ve výši 11,8, respektive 7,7 procenta.
„Také v případě daní ze spotřeby je patrné oživení spotřební poptávky domácností, kdy například výnos DPH na celorepublikové úrovni meziročně vzrostl o 6,4 procenta, u selektivních spotřebních daní dokonce o 14,3 procenta. Na výdajové straně zatím nelze identifikovat významnější odchylky od schválených hodnot,“ dodala NRR.
