Článek
Proti sobě stojí dva tábory. Jeden hájí zájmy producentů vajec z těchto chovů a argumentuje ohrožením podnikatelských aktivit. Podle nich by to mohlo vést k likvidaci chovů, přílivu vajec z ciziny i ke zdražení na českém trhu.
Na tuto stranu se postavil zemědělský výbor i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
„Náš názor je, že bychom měli nechat spotřebitele, ať rozhodne, z jakého chovu vejce preferuje,“ řekl ministr. „Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů, domnívám se, že by měl být stanoven jednotně v celé EU, protože zákaz pouze pro ČR zhorší konkurenceschopnost našich zemědělců a vejce z klecových chovů se budou do ČR dovážet,“ dodal.
Pro sjednocení pravidel v EU se vyslovil také šéf lidovců Marian Jurečka i předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO). Jak uvedl, klub ANO se nedokázal sjednotit v názoru, a to přesto, že premiér a předseda hnutí Andrej Babiš zákaz podporuje a na klubu apeloval na poslance, aby podpořili návrh svého kolegy Martina Kolovratníka, podle kterého by klecové chovy měly postupně zmizet mezi roky 2027 až 2033. Někteří aktivisté premiéra podezírají, že je proti, protože klece Agrofert využívá. Babiš již ale několikrát veřejně prohlásil, že je pro jejich zrušení.
Toman: A co náhrady?
Toman připomněl poslancům, že ve svých návrzích nepočítají s kompenzací pro chovatele slepic: „V případě, že zakážete klecové chovy, jak chcete chovatele prakticky odškodnit?“
Podle dřívějšího vyjádření šéfky Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by přechod na chov bez klecí stál pět miliard Kč. Část z chovatelů by podle ní skončila.
Dobrovolníci se před Sněmovnou střídají v kleci s obřími slepicemi. Protestují proti klecovému chovu
Podle druhé strany sporu jsou klece týráním slepic, protože v nich nemohou dělat do, co je pro ně přirozené. „Pokud ta slepice nebude moct hrabat, protože patří mezi hrabivé, tak je to asi stejné, jako kdyby ryba nemohla plavat, protože jí nedám vodu,“ prohlásila Jana Levová (SPD). Vysloužila si za to upozornění od Tomana: „Slepice je hrabavá a ne hrabivá. Možná hrabivý je někdo jiný,“ vyvolal pobavení poslanců.
Levová argumentovala cenou vajec v Rakousku, kde jich deset stojí na přepočet 45 Kč. Na to reagoval pekař Jiří Bláha (za ANO), že lidé s nízkými příjmy by nikdy takové vejce nekoupili. „Oni nechodí domů se 100 tisíci jako vy. A když chtějí dítěti pořídit počítač, jako má třeba vaše dítě, tak musí na něčem ušetřit. A to je právě na tom jídle,“ zaútočil. „Vy tady kopete za byznys, a ne za ty chudé lidi, kterými se zaštiťujete!“ kontrovala Levová.
Slepice zastínily další změny novely
S Bláhou nesouhlasil ani Roman Sklenák (ČSSD), podle něhož se již klecová vejce prodávají za téměř stejnou cenu jako podestýlková. Podle průzkumů jsou lidé ochotni si za kvalitu připlatit. „Velké řetězce se zavázaly, že od roku 2025 vůbec klecová vejce nebudou nabízet,“ připomněl Sklenák.
Zrušení klecí vyjde draho, shodli se odborníci. Zvířata to však ocení
Ve stínu souboje o klecový chov zůstaly další změny novely, jako např. zvýšení ochrany zvířat užívaných pro vědecké účely, zákaz množíren psů a koček. Novela má zavést licenci k provádění veřejného vystoupení s vybranými druhy šelem v cirkusech. Zpřísnění se má týkat i zájmových chovů. Má i pomoci obcím při umisťování týraných zvířat do náhradní péče.
Poslanci navrhli také kompenzaci pro majitele farem kožešinových zvířat, kteří museli chov ukončit. Zemědělský výbor na návrh Margity Balaštíkové (ANO) chtěl dát za každého utraceného norka 6900 Kč a za lišku 5400 Kč, pirát Jan Pošvář navrhuje snížit tyto částky na 3000 a 3900 korun. S tím souhlasí ministerstvo zemědělství.
