Válka neválka, ruský řetězec s levným zbožím v Česku expanduje

„Nakupujeme tady hlavně mražené maso. Kilo mletého krůtího dnes měli za 67 korun. Kvalita nám přijde dobrá,“ svěřili se Novinkám manželé Eliška a Miroslav Schaffrovi poté, co v úterý ráno přijeli do příbramské prodejny ze Sedlčan. „I s cestou se nákup pořád vyplácí,“ dodali.

Řetězec má vedle Příbrami pobočky ještě v Jihlavě, Mostě, Plzni a Písku. Láká na často velmi levné potraviny i drogerii. Třeba desetikilové balení českého pracího prášku zde stojí necelých 180 korun a hned čtyřicet rolí toaletního papíru 168 korun. V nabídce je i levné sušené ovoce a ořechy, kompoty i loupaná rajčata a rybí konzervy. Litr olivového oleje z pokrutin je asi o třetinu levnější než jinde, stojí 134 korun.

Zatímco většina obchodních řetězců se dnes snaží o co nejvlídnější zákaznické prostředí, Mere si s kulturou prodeje příliš velkou hlavu nedělá. Interiér příbramské prodejny připomíná spíše nevzhledný sklad či 90. léta ve východním bloku. Řetězec se řídí svým prostým sloganem „Nízké ceny každý den“ a letáky nemá. Zboží umístěné většinou na paletách pochází z Ukrajiny, Litvy, Lotyšska, Polska, Srbska, Bulharska i z Česka.

Čerstvé maso ani pečivo v Mere zákazníci nenajdou. Omezená je i nabídka mléčných produktů – místo sýrů jsou na paletách v chladicí místnosti spíše „výrobky z mléka a rostlinného tuku“. Naopak na výběr je z českých uzenin a pomazánek či nakládaných a konzervovaných ryb z Litvy a Lotyšska. Kilo krabího salátu stojí 136 korun.

Nová jihlavská prodejna ve Znojemské ulici působí proti té v Příbrami přívětivěji. Řada lidí na středečním nákupu už sortiment Mere znala, jiní přišli poprvé a rozmýšleli se, co zkusit. Většina značek pro ně byla neznámá.

Mezi zákazníky byly i dvě sestry, Tereza a Kristýna. „Mere známe z Písku, takže jsme šly po tom, co máme prověřené. Některé cukrovinky moc dobré nejsou, ale prací prací gely z Německa jsou fajn. Sháněly jsme i pětilitrové šťávy, jenže ty neměli,“ svěřily se.

Je jim jedno, jestli je obchod český, polský nebo ruský. „Na internetu je plno komentářů, že by sem lidé ani nevlezli, ale my jsme tady málem ani nezaparkovaly. Lidé to sice haní, ale jezdit sem budou, každý jde po cenách,“ poukázaly.

Omezené parkování je velkou nevýhodou jihlavského diskontu, ve špičkách lidé podle reakcí na sociálních sítích parkují, kde se dá, nebo čekají, až se uvolní místo. Dopoledne se ale místo vždy najde.

Řetězec Mere, v Rusku známý jako Světofor (Semafor), založili ruští bratři ze sibiřského Krasnojarsku Sergej a Andrej Šnajderovi v roce 2009. Asi o deset let později se pokusili o expanzi, v plánu měli tisíce poboček po celé Evropě.

Ze začátku se jim dařilo, třeba v saském Lipsku musela po necelém dni od otevření prodejna opět zavřít, protože se zboží vyprodalo. Postupně ale část poboček přezdívaných „ruské Aldi“ zavřela definitivně. Oblibu si nezískaly.

Podobný scénář následoval i v dalších zemích západní Evropy od Velké Británie přes Francii po Španělsko či Rakousko.

Rozmach vzal téměř definitivně za své v roce 2021, tedy ještě před plnou invazí Ruska na Ukrajinu, kdy Kyjev zařadil Šnajderovy na svůj sankční seznam.

Bratři-podnikatelé působí skoro tajemně. Není známa jejich podoba, rozhovory neposkytují. Nicméně podle magazínu Forbes měl loni majetek Sergeje Šnajdera hodnotu v přepočtu okolo 34 miliard korun a Světofor byl jedním z nejrychleji rostoucích maloobchodních řetězců v Rusku.

Podle webu Page Not Found zastřešuje Mere v Česku firma Torgretail CZ. Necelý rok po začátku války ale Sergej Šnajder převedl většinový podíl na jistou Annu Šnajderovou. Jaký je přesný vztah k zakladatelům firmy, není jasné.

Mere nemá v Česku, ale ani ve většině dalších zemí žádnou oficiální aktualizovanou webovou stránku. S tuzemskými zákazníky komunikuje pomocí sociálních sítí, jež působí podobným dojmem jako prodejny – zastarale a nízkonákladově. K tomu se na internetu rojí i různé falešné zprávy o firmě.

Novinky se mimo jiné dotazovaly, zda firma v Česku odvádí řádně daně. „K daňovým povinnostem u konkrétních firem se z důvodu zákonné povinnosti mlčenlivosti nemůžeme vyjadřovat,“ sdělil mluvčí finanční správy Patrik Madle.

V Belgii a Polsku se Mere loni pokusilo o návrat pod novým jménem MyPrice. Zákazníci to ale prohlédli a diskont si tam prozatím udržel jen pár poboček. Prodejny má však i v Bělorusku, Srbsku, Rumunsku a Litvě. Slibuje je i v Maďarsku a první obchod už také otevřel v Bosně a Hercegovině. Na Facebooku už dlouho mluví i o plánu otevřít prodejny v USA. Kde všude expanzi ve skutečnosti stále plánuje, ale není zcela jasné.

V roce 2021 řetězec ambiciózně oznámil, že se v Česku chystá otevřít pět desítek poboček. To se nestalo, přesto od svých plánů neustoupil. Zákazníky zjevně zaujal víc než jinde, neboť v roce 2023 prodejce své tržby více než zdvojnásobil z 93 na 198 milionů korun.

Svou poslední prodejnu v Jihlavě otevřelo Mere minulý týden. „Čekáme i na otevření poboček v Ústí nad Labem a Karlových Varech a pořád hledáme nové prostory,“ sdělil Novinkám vedoucí píseckého obchodu Jiří Mareš.

Firma tak stále shání nové prostory. Tipy na lokace přijímá i od zákazníků. „Padesát prodejen by klidně v Česku být mohlo,“ míní Mareš.

Předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza však neočekává, že řetězec na českém trhu získá vyšší podíl. „Musel by skutečně otevřít desítky prodejen a nepůsobit jako tržnice. Řadu zákazníků také budou odrazovat ruské kořeny této firmy,“ podotkl.

Podle marketingového experta Roberta Le Veneura by velkou část zákazníků mohli tvořit ruští občané žijící v Česku. Statistici jich loni v březnu evidovali zhruba 41 tisíc.

„Rusové všude po světě rádi nakupují v ruských obchodech. Umožňují jim vařit ruská jídla, zavzpomínat na Rusko, nakupovat v ruštině, potkávat se s jinými Rusy. Naprostá většina z těchto obchodů nepotřebuje žádnou propagaci. Informace se šíří přirozeně v ruské komunitě,“ dodal.