Válečné uprchlice mění nejchudší dno trhu práce, upozornili statistici

Mzdy v prvním čtvrtletí vzrostly reálně, tedy s ohledem na to, co si za ně lidé koupí, o 4,8 procenta. Jak dalece se na tom podílel pokles inflace?

Erhartová: Významně, protože reálná mzda reaguje na to, jaký je růst nebo pokles spotřebitelských cen. Takže po devíti čtvrtletích, kdy reálná mzda klesala, je to nyní poprvé, kdy vzrostla. A to jenom díky tomu, že index růstu spotřebitelských cen byl 2,1 procenta.

A měly na jejich růst vliv i jiné věci, třeba že firmy více přidávaly?

Erhartová: Samozřejmě, nominálně mzdy vzrostly o sedm procent. Ale to až takový vliv nemělo. Ty nárůsty byly i během poklesu reálných mezd. Určující byl opravdu pokles spotřebitelských cen.

Jak na tom jsou z hlediska růstu mezd různé regiony?

Erhartová: Asi nejlépe je na tom Praha, kde se průměrné mzdy pohybují na 56 tisících korun, zatímco ve Středočeském a Jihomoravském kraji se to pohybuje někde kolem 44 tisíc. Ale to je dáno strukturou zaměstnanců, která je jiná než v krajích. Jsou zde ministerstva, centrály podniků, větší počet vysokých škol. Je tu tedy i jiná vzdělanostní struktura zaměstnanců, která ovlivňuje i výši mezd.

Ve kterých oborech berou lidé nejnižší a nejvyšší mzdy?

Holý: Dlouhodobě nejnižší jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Tam každý čtvrtý člověk bere dokonce pod 20 000 korun hrubého měsíčně. Hned za nimi následují administrativní a podpůrné činnosti, kam spadají třeba bezpečnostní agentury, call centra a podobně.

Pokud jde o nejvyšší mzdy, o první příčku se „perou“ tři odvětví. Na prvním místě dlouhodobě bylo pojišťovnictví a peněžnictví. To nyní ale trochu ztrácí a předehnaly je informační a komunikační činnosti. A nyní se na ně dotáhla i energetika, což je dáno i zisky těchto firem.

Pracovní trh není podle vás z hlediska mezd příliš rovnostářský. Co si pod tím představit?

Holý: Je zde poměrně vysoký podíl zaměstnanců, zhruba 5 procent, kteří mají příjmy na úrovni minimální mzdy nebo do 20 tisíc hrubého. Velkou skupinu pak tvoří lidé s příjmy okolo 35 tisíc až čtyřiceti tisíc měsíčně. A pak jsou zde kategorie zaměstnanců, kteří berou mnohonásobně více, až do řádu desítek milionů korun.

Jak se vyvíjejí mzdy zaměstnanců v posledních deseti letech z hlediska vzdělání?

Holý: Význam vzdělání oslabil. Když si srovnáme mediánovou mzdu zaměstnance se základní školou a vysokoškoláka, dosahovala před deseti lety u lidí se základním vzděláním 48 procent mediánu vysokoškoláka. Loni to bylo už 56 procent.

A čím to je? Zaměstnavatelé si přestali vzdělání vážit?

Holý: Trh práce se prostě proměňuje. Provedli jsme analýzu mzdového vývoje v posledním roce a vyplývá z ní, že na pracovním trhu rostou počty cizinců ze třetích zemí. Zejména se jedná o válečné uprchlice z Ukrajiny. A právě ony pozměňují chudé dno trhu práce. Je to u nich se stupněm dosaženého vzdělávání problematické, protože jsou sice kvalifikované, ale papírově se jim to neuznává. A pak to má dopady i na statistiku.