Váhavě krotil ceny energií, ale pokročil s jádrem, hodnotí analytici Síkelu

Tak hodnotí analytici a zástupci oborových svazů ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN), jehož vláda ve středu nominovala na post eurokomisaře.

„Zásadním úspěchem je významný posun v tendru na bloky jaderných elektráren,“ řekl Novinkám analytik Capitalinked Radim Dohnal. Vláda minulý týden rozhodla, že dva nové bloky v Dukovanech postaví jihokorejská KHNP.

„Ministr to může pokládat za zlatou tečku, pakliže by se měl kariérně posunout do Bruselu,“ souhlasí analytik ENA Jiří Gavor.

Nejen opozice ale míní, že vláda zaspala s reakcí na astronomické ceny energií v létě 2022 po přepadení Ukrajiny Ruskem. „To, že to udělali pozdě, možná vyvolalo inflaci,“ připustil i analytik Dohnal. Hladina spotřebitelských cen se předloňský rok zvedla o více než 15 a loni opět přes deset procent.

Ačkoliv podle Dohnala je dobře, že Síkela nepodlehl tlaku opozice na příliš rychlé a příliš štědré zastropování cen elektřiny a plynu na konci roku 2022. „Ušetřilo to rozpočtu peníze a vedlo to k tlaku na úspory,“ ocenil.

Ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek zase cení pokrok dosažený v energetice. „Konečně se rozhýbala energetická legislativa. Převedly se do zákona evropské směrnice, které předchozí vlády brzdily a týkají se akumulace energie, sdílení a rozvoje fotovoltaiky,“ vyjmenoval.

Analytik Datarunu Petr Bartoň míní, že Síkela, jenž dříve zasedal ve vedení rakouské bankovní skupiny Erste i tuzemské České spořitelny, byl důležitou posilou ve vládě, protože si ze soukromého sektoru přinesl manažerské schopnosti. „To bude v Bruselu obzvlášť pro Česko důležité,“ prohlásil.

I podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara má Síkela v Evropě dobrou pozici. „Jako viceprezident největšího evropského zaměstnavatelského svazu BusinessEurope jsem si ověřil, že díky českému předsednictví EU v roce 2022 má pan ministr obrovský kredit v Evropské komisi i na Evropské Radě. Kromě premiéra Fialy je nejvýraznější postavou české vlády na evropské úrovni,“ zhodnotil Špicar.

Síkela podle Gavora využil toho, že je dobře jazykově vybaven – hovoří anglicky, německy a rusky – a má mezinárodní zkušenosti. To se hodilo během energetické krize při českém předsednictví. „Bylo potřeba jednat rychle a akce koordinovat mezinárodně,“ připomněl Gavor.

Síkela si může jako úspěch připsat i nedávno ohlášenou další investici amerického výrobce čipů Onsemi v Česku. Má přesáhnout 40 miliard korun. „To je rekordní objemem i obsahem a zapadá to do potřeb české a evropské ekonomiky,“ podotkl Dohnal.

Naopak se nepodařilo dokončit investici do gigafactory, továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Německý Volkswagen rozhodnutí opakovaně odložil a nakonec oznámil, že továrnu v Líních na Plzeňsku nepostaví – i kvůli nižší poptávce po autech na elektřinu.

Síkela si přitom sliboval investice až za 120 miliard korun, jež by přinesly rozvoj i dalších odvětví a služeb, několik tisíc pracovních míst a příspěvek k českému HDP ve výši 770 miliard.

Gigafactory by v Dolní Lutyni na Karvinsku mohl stavět jihokorejský výrobce, hovoří se o LG. O ničem konkrétním se ale nerozhodlo, vláda zatím přes protesty místních připravuje pozemky.

Dohnal u Síkely vysoce hodnotí i to, že Česko po narušení dodávek ruského plynu rychle získalo zkapalněný zemní plyn LNG z plovoucího terminálu v nizozemském Eemshavenu.

„Nemáme ropu a plyn, ale díky kvalitní práci státních ČEZ a MERO můžeme nakupovat energie nezávisle na Rusku z celého světa. Plyn z podílu na nizozemském terminálu a ropu díky brzkému rozšíření ropovodu TAL z Terstu,“ potvrdil Bartoň.

Smíšené reakce naopak vyvolal státní nákup podzemních zásobníků plynu, společnosti Net4Gas a čerpacích stanic RobinOil. „Zásobníky byly už tak významně regulovány a v případě nutnosti by bylo možné nakládání s nimi ovládat, aniž by je musel vlastnit stát,“ poznamenal Bartoň.

Podle ředitele Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniela Urbana se zase nezvládlo to, že energeticky nejnáročnější firmy mají stále jednu z nejvyšších cen energií v Evropě.

Nemálo bylo těch, komu vadila liknavá Síkelova komunikace. „Se zástupci trhu byla prakticky nulová. Ministra jsme neviděli skoro na žádné oborové konferenci, přestože pozvánky dostával pravidelně,“ hodnotí Fousek.