V šedé zóně se schovává 14 procent české ekonomiky

Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney Czech Republic prezentované tento týden v Poslanecké sněmovně na semináři o digitálních platbách a šedé ekonomice.

„V porovnání s ostatními státy si nestojíme tak špatně, nicméně pořád je zde prostor posunout se ke státům západní a severní Evropy,“ řekl ředitel české pobočky společnosti Jan Šarapatka.

Průměr Evropské unie je 17,9 procenta. Nejlépe na tom je se 7,2 procenta Rakousko, nejhůře se 33,5 procenta Bulharsko. Například v Nizozemsku podíl činí 8,5 procenta, v Německu deset procent, ve Francii 14,6 procenta a v Polsku 22,1 procenta.

Do roku 2019 se podle Šarapatky dařilo podíl šedé ekonomiky drobně zmenšovat, poté vlivem pandemie covidu a války na Ukrajině došlo k nárůstu. Tyto události začaly totiž část lidí opět vytlačovat do šedé zóny.

Velkým zdrojem jsou odvětví náročná na pracovní sílu, jako jsou zpracovatelský průmysl nebo stavebnictví. Lidé v nich dostávají aspoň část peněz na ruku, takže se v šedé sféře ztrácí 10 až 36 procent aktivity.

„Druhou kategorií jsou různá komerční odvětví,“ upřesnil Šarapatka. Týká se to třeba obchodu nebo odvětví ubytování a stravování. „Tam je podíl až padesát procent a není to jen práce načerno, ale například neúplné vykazování příjmů,“ poznamenal.

Třetí kategorie tvoří různé drobné profese, umělci, fitness trenéři, chůvy, zahradníci, domácí uklízeči.

Digitální platby podle Šarapatky pomáhají šedou ekonomiku zatlačovat. „V digitálních platbách jsme ale za průměrem Evropské unie. Věříme, že kdyby se je v následujících pěti letech podařilo každý rok navýšit o procento, přinese to k HDP pět miliard korun navíc, což činí na daních asi dvě miliardy,“ dodal.

Se šedou ekonomikou si měla poradit elektronická evidence tržeb, jedna z vlajkových lodí expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Jen EET byla za covidu pozastavena a poté ji vláda Petra Fialy (ODS) úplně zrušila s tím, že jsou její výnosy nízké.

Podle hlavního poradce České bankovní asociace Miroslava Zámečníka tomu tak skutečně bylo. „Důkaz, že to mělo významný vliv v boji proti šedé ekonomice, by byl ten, že by po vypnutí významně ubylo platebních terminálů. Ale to se nestalo a ani neklesl počet transakcí,“ uvedl.

S tím nesouhlasí Michal Skořepa z České spořitelny, který upozornil, že EET se měla ještě rozšiřovat, ale k tomu nedošlo.

Podle Pavla Vinklera z ministerstva obchodu je možností boje se šedou ekonomikou několik. Vedle digitalizace, v jejímž rámci zmínil digitální účtenky, má podnikatelům usnadnit činnost portál podnikatele či portál povinností, kde se zorientují v legislativě.