Článek
Britské ministerstvo obrany sdílelo v neděli na svém twitterovém účtu zprávu zpravodajské služby, v níž se uvádí, že v Rusku státem podporovaná média a podnikatelské skupiny „požádaly ministerstvo hospodářství, aby schválilo šestidenní pracovní týden pro dělníky tváří v tvář ekonomickým požadavkům války. Podle všeho bez příplatku“.
Rozvědka se dále odvolává na tvrzení Margarity Simonyanové, šéfredaktorky státní mediální televize RT, z 21. května. Prominentní ruská propagandistka měla říct, že občané by měli po skončení své práce chodit ještě na další dvě hodiny do továren na výrobu munice.
Podle zpravodajské služby tato změna tónu ve veřejné debatě „očividně odráží sovětský styl v navazování pocitu společenského nátlaku a také zdůrazňuje skutečnost, jak vedení země vnímá výkon ekonomiky jako rozhodující faktor pro vyhrání války“.
Reznikov: Nejen ukrajinské firmy. I zahraniční dodavatelé dostali peníze, ale zbraně nikde
Informace o zavedení šestidenního pracovního týdne se minulý týden objevily například v ruském celostátním deníku Izvěstija, který uvedl, že toto opatření navrhuje ministru práce Antonu Koťakovovi ruské Sdružení pro rozvoj podnikatelského vlastenectví.
Business Insider dodává, že zprávy o šestidenním pracovním týdnu přicházejí v době, kdy šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin minulý týden varoval před potenciální revolucí v zemi podobné té z roku 1917. Tu by mohly podle něj vyvolat ruské elitní rodiny, protože nechtějí posílat své děti zemřít na Ukrajinu.
Jinde v Evropě smýšlí opačně
Návrh na delší pracovní týden také poukazuje na další rozdílnost mezi Ruskem a zbytkem Evropy. Zatímco v Rusku se totiž nyní mluví o pracovním dni navíc, tak na západě Evropy jsou tendence zcela opačné. Velká Británie či Španělsko experimentují se čtyřdenním pracovním týdnem, přičemž výsledky studií jsou pozitivní. Tamní zaměstnanci uvedli, že den volna navíc jim zlepšil duševní zdraví a zmírnil úroveň stresu.
S kratším pracovním týdnem ale už několik let experimentují také v dalších evropských zemích, například ve Švédsku či Finsku. A třeba v Belgii už od loňského listopadu existuje možnost, kdy soukromé firmy mohou svým zaměstnancům umožnit, aby měli čtyřdenní pracovní týden, pokud si o něj zaměstnanec sám požádá. Celkový počet odpracovaných hodin se tím ale nezmění, v oněch čtyřech dnech musí zaměstnanec v práci strávit stejně dlouhou dobu jako v případě klasického, pětidenního týdne.
Lidé si přejí čtyřdenní pracovní týden a neomezenou dovolenou, ukázal průzkum
