V rozpočtu na příští rok dál chybějí miliardy

V rozpočtu stále není jasno hned v několika položkách. V první řadě není zřejmé, kde chce strážce státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) vzít nejméně dvacet miliard korun, které v připraveném rozpočtu chybějí na dotace obnovitelných zdrojů energie.

Jen o trochu menší zmatek je i v otázce navyšování platů zaměstnanců veřejné správy, když objem prostředků se měl podle vyjádření Stanjury ze začátku září zvednout o více než sedm procent, ale podle posledního vyjádření jeho resortu to má být jen o pět.

Část deficitu státního rozpočtu navíc kabinet tradičně přesouvá z rozpočtu jinam. Konkrétně zadlužuje Státní fond dopravní infrastruktury, což opakovaně kritizovala Národní rozpočtová rada i Nejvyšší kontrolní úřad.

Rozpočet fondu na rok 2025 je sestaven ve výši 160,3 miliardy Kč bez dluhového financování. Od loňska však vláda fond masivně zadlužila prostřednictvím úvěrů od ministerstva financí, respektive od Evropské investiční banky. Loni fond takto získal 30,6 miliardy a letos na jaře dalších 18 miliard Kč. Příští rok má dojít k dočerpání úvěru z letoška.

Splácení těchto dluhů, které jdou na vrub daňových poplatníků, chce resort dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS) navíc přenést i do dalších let.

„Splátka jistiny je odložena u první úvěrové smlouvy do roku 2026 a činí 3,83 miliardy Kč ročně. U druhé úvěrové smlouvy je splátka jistiny odložena do roku 2027 a činí 2,25 miliardy Kč ročně. Splátka úroků obou úvěrů je kalkulována na 2,2 miliardy Kč ročně, přičemž skutečná výše úroků z úvěrů závisí na úrokové sazbě jednotlivých tranší,“ stojí v předkládací zprávě k návrhu rozpočtu fondu, který má vláda také schvalovat.

„Pokud není vše vyčerpané, tak se může pokračovat v mimorozpočtovém zadlužování dál. V každém případě ve státním závěrečném účtu a ve statistice pro EU tyto závazky vidět budou, takže jde jen o optické vylepšení výsledků státního rozpočtu,“ podotkl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Nedořešené zůstává třeba i financování vysokých škol, které se má oproti loni schválenému rozpočtu na letošní rok zvýšit v roce 2025 asi o tři miliardy korun. Ministr Mikuláš Bek (STAN) ale prosazuje navýšení o šest miliard.

Největším otazníkem ovšem zůstává více než dvacetimiliardový výpadek peněz, které by měl stát ze zákona příští rok vyplatit jako dotace na obnovitelné zdroje energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu si řeklo o 31,2 miliardy korun, tedy o 22,7 miliardy více, než navrhl Stanjura. Ten zatím nevysvětlil, jak hodlá postupovat.

„Ministerstvo průmyslu doneslo na vládu dokumenty, které říkají, že částka 8,5 miliardy korun na dotace na obnovitelné zdroje v návrhu rozpočtu může být s velkou pravděpodobností nedostatečná, protože nepokryje výdaje rozpočtu s ohledem na platnou legislativu,“ řekl Novinkám Lukáš Vlček, pravděpodobný nástupce Jozefa Síkely (STAN) na postu ministra.

Podle odhadu Svazu průmyslu a dopravy bude na obnovitelné zdroje potřeba ze státního rozpočtu zhruba 25 miliard korun. Firmy se obávají, že tyto peníze zaplatí na poplatcích v účtech za elektřinu.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil upozornil, že v principu se teď nabízejí pouze tři možnosti, jak nečekaný výpadek v návrhu rozpočtu řešit.

„Buďto se ve finální verzi rozpočtu tyto prostředky přesunou odjinud, nebo dojde k legislativní úpravě samotných dotací, což je krajně nepravděpodobné, nebo se opět dočkáme nějakého účetního triku, kdy dotace budou vyplaceny v plné výši, ovšem namísto státního rozpočtu budou přesunuty na bedra jiné instituce veřejného sektoru, čímž se opticky schovají,“ shrnul.

Analytici i asociace předpokládají, že stát nakonec více peněz na podporu dá. Jinak hrozí žaloby.

„Tato vláda potvrdila, že výnosnost fotovoltaických zdrojů je přiměřená a není vysoká. Dobře ví, že jakákoli úprava, která by snížila podporu pro tyto zdroje, by vedla k bankrotu tisíce firem, když banky registrují nesplacené úvěry ve výši přibližně 35 miliard korun, které by ty firmy nemohly splatit,“ řekl Novinkám výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora řešit problém legislativně tak, že se „solárním baronům“ nedá tolik peněz, to se už loni ukázalo jako slepá cesta.

„Byl by to nový pokus, jak se vyhnout starým právním závazkům. To by nebyla dobrá cesta a pro Česko by to mohlo skončit neslavně. A neměli bychom dále poškozovat podnikatelské prostředí, když ministerstvo financí ponechalo v platnosti windfall tax, což je vnímáno negativně a je to evropský unikát. Pokusit se řešit problémy státního rozpočtu na úkor investorů, kteří na to mají nárok, mi přijde jako nešťastné,“ řekl Novinkám Gavor.

Krčmář soudí, že snížení dotací by zastavilo rozvoj nových obnovitelných zdrojů v Česku, s nimiž počítá průmysl, protože do většiny nových projektů investují majitelé starých elektráren.

„Je poměrně velké riziko arbitráží i žalob ze strany českých firem. Ty již v současnosti asi po jedenácti změnách podpory směrem dolů už nemají kde brát. Věřím v to, že stát splní své zákonné závazky a najde peníze v rozpočtu. Nelze to hodit na domácnosti ani průmysl,“ dodal.

Gavor připomněl, že pokud by dotace nezaplatil stát, musely by se vybrat od spotřebitelů. „Přitom příspěvky na obnovitelné zdroje energie v zemích kolem nás jsou z faktur za elektřinu spíše vyjímány, jako třeba v Německu nebo Rakousku. Byl by to přesně opačný směr,“ podotkl.

Černý Petr by padl na firmy, příspěvek domácností zastropovaný na 599 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu by si podle něj vláda zvýšit nedovolila.

„Řada největších odběratelů by platila více a to by znamenalo výběr peněz pro stát, ale snížení konkurenceschopnosti podniků. Nevím, co na ministerstvu financí připravují, ale nemělo by to být na úkor spotřebitelů a na úkor investorů je to právně napadnutelné,“ dodal.

Pozornost státních zaměstnanců se bude soustředit i na to, jak vláda rozhodne o platech.

Stínová ministryně financí za ANO Alena Schillerová upozorňuje na to, že v původním návrhu rozpočtu na ně nejsou slíbené peníze.

„Premiér týden před dokončením rozpočtu dal veřejný slib, že dají zaměstnancům státu 20 miliard korun na platy, což podle něj umožní přidat pět procent. Ve skutečnosti je v rozpočtu pouze meziroční růst o 1200 míst a růst prostředků na platy maximálně o deset miliard,“ uvedla v úterý, tedy den před plánovaným schvalováním rozpočtu vládou, Schillerová.

Šéf státní kasy Stanjura na začátku září dokonce hovořil o více než sedmiprocentním navyšování prostředků na platy, což by odpovídalo zhruba 24 miliardám, ministerstvo financí s tím nyní podle posledních vyjádření ale už nepočítá.